chat

Akce roku 2011

Náš diář

letem listopadem

      Vůbec netuším, zda v Rakousku zabavená škodovácká drážní mašina 381.004 se vrátila i s lampionem v čele. Nicméně ten by se tam slušně hodil na oslavu našich poměrů. Vzhledem k nově objevené mafii kolem Romana (nemyslím Pana Romana, ale ČEZ Romana), který si ošéfoval vše, co jen šlo, se domnívám, že i tahle mašina může být fake. Tady opět neplést s Fejkem, poáč chápu, že leckdo by mohl být ze situace kolem pótrati mírně řečeno Žaluda:-) Pozitivní na celé situaci může být snad (třeba mé najivní mínění), že se přece jen společnost začíná pročišťovat a nelze začít jinak než přirozeným rozladěním ze všeho toho bordela, který právě vyhřezl...

      Jenže listopad rozhodně přinášel i jiné věci! Třeba tu, že jsem si konečně skvěle pracovně "odfrkl" a běžný pracovní dril jsem zaměnil za výjezdy za aktivací nového zařízení, což je báječná cesta k vyčištění a srovnání. Znalosti rostou a jiné prostředí (tu Plzeň, tu Opava, tu Krnov) člověka báječně vyčistí. Aha, že bych začal chápat, proč Fünf tak často a rád vypadává z rodné hroudy a na měsíce mizí? Nechce se mi věřit, že by byl takový, že by záměrně vybíral východní části kontinentu, poáč tam si "odfrknout" podle mne nejde. A k tomu vemte Fünfovu tolik přirozenou náturu:-)
      Takže jsem měl tu čest vrátit se začátkem měsíce po mnoha letech do Plzně. Srovnání dvou kandidátů na evropské kulturní město mne dovedlo k srovnání, že v Plzni umí dvě věci podstatně lépe: Pivo a urputnost. Zatímco nefiltrovaná verze prvního (navíc z tanku) mne vyloženě přesvědčila, že není Plznička jako Plznička, nefiltrovaná urputná verze prvního mne přesvědčila k naprostému opaku. Navíc jsem pochopil, že jizev po komoušech je spousta nejen u nás, ale že (obyvateli srovnatelně) je mnohem přívětivější Olomouc stejně jako (rozsáhlostí území zemí "nikoho") dokonce i Ostrava:-)
      A pak ten babí podzim. Počasí, jaké snad letos nebylo ani v červenci. Samozřejmě jen přes den. Ale paráda, kterou jsme si k práci na přejezdech nezasloužili. Jen díky zásahu "vyšší moci" a nového zákona o gumách má letos Charlie téměř přegumováno. Jinak se s klidem mohlo stát, že by "gumoval" i v prosinci. Nebo snad někdo vůbec tušíte, kdy budeme poprvé bíle zasypáni? Doufám, že se ve chvíli, kdy píši předchozí věty, příliš nerouhám. Podzimním huráakcím totiž stále ještě neodzvonilo:-)
      Nejen já jsem však cestoval! A tak zatímco mé cesty směřovaly na západ, pár lidí se rádo přiblížilo i na východ. Petr Blaťák toužil po mnoha letech znovupoznat Město Omezených Možností a tak jsem se stal jeho logickým průvodcem. Pravda, moc toho z MOM neviděl a ani zatím nemohu prozradit více. Nicméně něco o něm tady bude napsáno urkitě po Novém roce. A na to se zatraceně těším!
      Hodí se dodat, že Pivko si velmi pochvaloval "Tour de koridor," totiž pravidelnou každoroční akci. Oproti jiným nespokojencům (zrovna mne napadl Lockay:-)) tvrdil, že můj popis celé akce je naprosto přesný včetně atmosféry a můj nápad "něco napsat" striktně odmítl s tím, že není co. Prý i atmoška přesně odpovídá. Jsem tak dobrý nebo šlo jen o způsob, jak se vyvléknout ze psaní? Necháme to na Pivkovi, ne? Akci jsme po dvou týdnech shodnotili a snad i já získám odvahu, abych si "zápich z akce" znovu přečetl. Autor to má vždycky drsný:-)

      A tak sedím, jsa na konci listopadu (a jedná se o poslední minuty) na svém pokoji kousek pod Cvilínem nad městem, které ještě před sto lety bylo šestým nejvýznamnějším u nás. Uvažuji, zda bych nedostal lepší Plzničku než u Bílého Slona (mno, urkitě, ale ne tady v Krnově) a zároveň si říkám, co říci o druhé půlce listopadu? Byla suchá! Nekáplo z nebe ani Ň (suché mrazivé či vlhké nadnulové) a tím se i můj vysněný plán na nadcházející ski-víkend nepříjemně hatí. Pravda, Charlie už okoštoval ski, ale prý i v Alpách je vedro. Chápete to? Mně v první degustaci zabránila práce, poáč ji bylo větší než malé množství. Stav již několik let (před koncem roku) až krutě setrvalý...

      Začínám být vlastně i v šílené situaci: dovolené pomálu a když by "to" konečně šlo, mám emcy. Krize jejího půlročního půlročního plánování mne obvykle drtí. Ale jen nyní. Jejich výhod začnu čerpat záhy. Jen co se překulí Silvestr, který pro mne nebude peckovní. Ano, opět emcy. Ale budu mít zase pro příště klid.
      Od výše popsané Tour se koridor se přeci jen ještě něco událo. Dusili jsme se smogem (zřejmě všichni) a hlavně v poslední listopadový výkend jsem vyrazil do centra Hané. Holomócká punčparáda má zvuk a je mnohonásobně lepší než ta v MNM! Kulisy veskrze podobné, ale úroveň jiná. Jako bonus oslava jedněch Blaťákových přirozenin (oslavenec nám je v podstatě vlastně celé prospal...:-))) a pocit, že všude je dobře.
      Konečně, i Charlie se sestrou Delegací se rozhodli, že když už jsem si teda jako vymyslel ten první ski-výkend zrovna u nich, rozhodně jej pro mne uspořádají, byť zřejmě bez toho bílého studeného svinstva, které nám kapá za limec. Vlastně se mám moc fajn, protože jsem obklopen příjemnými lidmi kdekoli, kam se jen podívám. Dámy a pánové, upřímně, máte to taky? Doufám, že ano!
      A tak mne vlastně ani nemrzí, že se připravuji začátkem srpna přispět svou protikorupční kapkou do mlýna a zlikvidovat jednu obzvláště nevypečenou dvojičku v drážní továrně. Ze msty? Ani náhodou! Jenže jejich zdegenerovanost bytostně zasáhla do mé práce. Držte mi palce, když se povede, o dva hajzly, kteří jsou prolezlí korupcí, bude třeba méně. Pák je dost, povíme se třeba za měsíc:-) Loučím se se zvony nedalekého města, jež významem konkurovalo Manchesteru. Kdysi...:-)

Úplně bych zapomněl: Na konci listopádu nám umřel definitivně veřejnoprávní analog. Voodoo???

111130
Medvěd:-)

další fotky z listopadu

Já vím, už těmi podzimními fotkami musím zatraceně otravovat. Jenže on je ten času listo pádu vážně fantastický. Nízké slunce ve spojení s řídnoucí stromovou pokrývkou vytváří situace, které mne dostanou. Měsíc listopad ledva zastal a já pochopil, že na počasí nelze spoléhat. Naopak je třeba využít každé, byť minimální, situace. Cestou z práce domů jsem se pořádně připravil a byť jsem jel na kole, visel mi foťák permanentně na krku. Prostě jen využívám míst, která znám. A je to snad špatně? Navíc, tady jsem si už vyloženě hrál z expozicí. Jen na prvních třech fotkách mne mile překvapil úprk ptactva. Tohle jsem mohl dát jedině zrcadlovkou. Tohle žádný jiný typ foťáku jednoduše nedá:-)

Jestliže na předchozích fotkách jsem popisoval čistě cestu z továrny k domovu, tady najdete (taky už profláklou) krajinu mezi Polankou a Jistebníkem. Je plná rybníků a logicky nyní vyprázdněná od vody. Výlov je výlov a lidi jsou o vánocích kapříky. My, co nejsme v parlamentu či nešéfujeme fotbalu, je chodíme sbírat do Jistebníku. Doporučuji méně pamětným minulý měsíc, kde najdete záběry ze stejných míst jako o kousek níže. Navíc jsem pochopil, že labutě jsou vážně vděčným foťákovským objektem. Tehdy, když jsem fotil "molo" v zelené vodě jsem tak nějak tušil, že ke mně i z druhé strany rybníku připlavou. Co jsem ale vůbec netušil, byl ten fantastický stín, co vrhaly ve spolupráci se sluncem. To byl foťácký orgáč:-))

Po množství barev pro změnu troštičku temna: Plzeň. Těšil jsem se tam a musím říct, že se přidávám do davu, který tvrdí, že dobrá Plzeň je k dostání ve SPlzni. Ale jinak mne město nijak vyjímečně nenadchlo. Čekal jsem, že jako vítězný soupeř akce "Evropské město kultury 2015" bude lepší zcela jasně. Ale kulturně tady hodně tlačí na pilu, až se z nich stávají urpuťáci. Noc, kdy jsem pořizoval fotky, měla být pouhou nouzovkou na jistotu, kdyby druhý den počasí stálo za prt. Z nouzovky se stala jistota, poáč i smogem byla Plzeň zcela srovnatelná s mým rodným MOM. Tím však nechci říct, že na Plzeň někdy znova rád nepřijedu. Naopak! Místní mok je zde naprosto luxusní a dává jasně najevo, kde je doma:-) A propos: Zach´s pub. Poslední příležitost pro půlnoční tuláky nabídla jen jeden Guinness a já se ji zastávám jen proto, že je stále stejná tak, jak si ji pamatuji. Množství cyklistů "na konečné" mi potvrdilo, proč se cítit dobře.

Momentky ze zábřežského zámku.

Jaja, Svatý Martin. Na bílém koni nepřijel, ale o kousek níže alespoň nějakého ýýýháááče najdete. Začal jsem se nenápadně brodit kolem odbočky Odra, kde nám z kolejí nedávno vypadl slon, došel jsem na DP a i odtud jsem se pěšky vydal dále přes Proskovice až do Krmelína. S jedním Martinem a druhým Kufberkem jsme ozkůšali vynikající medový speciál. A taky socku, která mne tarifu navzdory dovezla až k baráku. Po náročném dni jsem ji byl i vděčný:-)

11.11.2011