Náš diář

FREE´D´LANDy

Náš diář

      Máme březen roku 2008 a já po pěti letech zase měním stránky. Pomalu ale jistě se snažím co nejvíce ulehčit svou práci do budoucna. Snad devět let snažení na infernetu je dost dlouhá doba, abych leccos pochopil. Z téhle stránky zmizel textový přehled Freedlandů, protože zřejmě nebyl nijak zajímavý, jeho návštěvnost byla mizivá. Naopak se tady objevila hustá tabulka odkazů, kterou příště už budu jednoduše doplňovat a je vlastně prvním místem, kde se můžete podívat, jak budou v budoucnu vypadat stránky akcí. Jednoduše už by se její poloha měnit neměla. Snad bude dobře sloužit:-)

2009 - Seno, vidle, Amerika.
      Nadpis pro rok 2009 nosím v hlavě už pár měsíců a pořád uvažuji, zda mi jej nějaký jiný nápad přebije. Nestalo se. Vyjadřuje pro mne dvě nejdůležitější události. Jednu pracovní a druhou soukromou. Obojí byly mazec a jsem moc rád, že přišly takhle za sebou. Obě totiž velmi výrazně ovlivnily mé vidění světa.
      Čím se vyznačoval rok 2009? Především českou politickou ostudou. Netřeba rozebírat, každý ví. Vládci si s našemi daněmi dělají co chtějí a byl by čas je sestřelit za všechny jejich trucpodniky. Jenže to se neslučuje s mým viděním světa, kde bohužel vítězí drzost, hloupost a omezenost. Jako pravdoláskař bych byl rád, aby vše bylo jinak. Lépe a důstojněji.
      Rok 2009 začal tradičně na lyžáku, přešel několika pracovními a zároveň skvělými Peckami. Výborný jarní Pištachat nebo můj zářez s Klenbaři na Vltavě. Hodně (i když méně než jsem chtěl) jsem najezdil na kole a v září dostal bonus navíc - Ameriku. Každému přeji její návštěvu. Já měl výhodu skvělého přijetí v ségřině rodině.
      Rok 2009 nebyl špatný. Aspoň v soukromém životě. Lidi, kteří ví, při sobě drží. Více či méně. Jsem zvědav, co přinese rok další a doufám, že lidé se budou k sobě chovat mnohem lépe. Myšleno všeobecně:-)

2008 - Klenbovní.       Rozhodně! Aspoň pro mne. Mnohé se sice v roce 2008 změnilo, ale tuhle událost beru jako nejvýznamnější. Čím to? Klenba se stala totiž nejen zprostředkovatelnou hromadných resetů, ale i kulturním místem, kde se začaly dít dosud zcela nevídané věci. Čím to? Především se profesionalizoval klenbovní web. Na fotky už místa nebylo a převézt Freedland by šlo jen velmi těžko. Vznikly tedy stránky www.klenba.cz na něž se složili Klenbaři a když už si něco platíte (byť symbolicky...), už vás to více zajímá. To je můj letošní objev. Co je zadarmo, je možná hezké, ale nestojí za nic. Jako zprostředkovatel a přispěvovatel se chytil jistý Rejže, který se stylizoval do role šéfredaktora a začal se starat. Vymysleli jsme dizajn a v mnohém i obsah. Návštěvnost koncem roku stále stoupá a překonává rekord za rekordem.
      A Klenba? Lidé začali do pivnice chodit nejen za pivem. Občas se i zhaslo a sedělo jenom při svíčkách, občas se na stole objevilo něco, co nikdo nemusel řešit a jen konzumovat. Klenbovní seriály zaujaly nejen Klenbaře. Počet turistických výletů začal strmě stoupat a v posledních dvou měsících roku nebyl víkend, kdy by se něco kolem Klenby nedělo. Je to paráda a je třeba si tuhle situaci užívat. Funguje to:-)
      Ale nejen Klenbou žil rok 2008. Především vzpomenu totálně nepovedené Colours of Ostrava, které však zcela kompenzoval Trutnov i Tatrafest, což byly dokonalé hudební pastvy. Až na ten Kabát...
      Třeba takové Ski Roháče byly více alkoholové než lyžařské. Pecky byly dvě. Jedna Pepova, druhá Cyklo o měsíc později. První jsem zaznamenal, na druhé jsem nebyl. O prázdninových hudebních žních řeč byla, ale chybí tady povedená Bystřička, nepovedené České dráhy, luxusní Bláhova svatba a následně totálně relaxační a málo tekoucí Otava. Co z toho všeho vyplývá? Trvalky žijí a to je dobře!
      Z mého života? Poznal jsem, že i dva měsíce dokáže ženská zamilovaného chlapa tahat za nos, ač on žije bláhově v domnění, že už je na podobné fígly schopen včas reagovat. Blbost. Taky jsem přišel na to, že pro své vlastní psychické zdraví je dobré dokonale oddělit práci od soukromí. Po všech stránkách. Takhle jsem si to sice původně nepředstavoval, ale žije se pak podstatně lépe. Na dva měsíce odjeli za ségrou moji rodičové do Amíkova, což byla psychicky také velmi dobrá zkušenost. Začal jsem vnímat trochu jinak svět. Více z detailu (za to může foťák) a více si jej užívám. Více intenzivně vnímám barvy, ale třeba i vůně. Inu, lepší půlka života je pryč:-) Stal se ze mne životní poživačník. Dokážu také lépe otipovat lidi a nemám deprese z toho, že by mělo být hůř. Bude lyp!
      A politika? Nezapomenutelná volba prezidenta a s tím související Paroubkovy komunistické tanečky. Také mne oblila hrůza z bezprecedentního návratu komunistických kádrů do Moravskoslezského kraje v čele s komunistou Palasem. To mne hluboko zasáhlo. Možná ještě více mne zasáhlo, že stále více lidí volí s nastavenou dlaní. Kdo to bude, proboha, živit? Tady bych býval s politikou skončil, ale zvedla mne ze židle návštěva ruského KGBáka na 21. srpna u socanů (slon v porcelánu), stejně jako křupanské chování "evropské smetánky" na Hradě koncem roku. Kdepak, tahle Evropa bude rozhádaná a sjednocená nikdy nebude. Každý si bude hrát na svém písečku a o spojencích raději nemluvit. Ale dost o politice.
      A jako poslední událost (svým významem) je pro mne tzv. ekonomická krize. Místo toho, aby došlo na přímé investice do firem, opět se "dotují" zprofanované banky plné tesilových sráčů a šibalů. Kupodivu se to netýká nás, ale je zajímavé pozorovat, jak se podělal celý svět. Bublina splaskla a ze slova ekonomika se stal eufemismus.

2007 - Stěhovací. Aspoň já jsem to tak cítil, protože hned po začátku roku nás česká pótrať vystěhovala z původních prostor, dvakrát jsme se hekticky stěhovali, a někdy před prázdninami jsme se do ještě značně nehotové budovy zase vraceli zpátky. Za dalších několik měsíců se nám pak podařilo vytvořit velmi příjemné pracovní prostředí, navíc jsme se rozšířili, z bývalého kanclu udělali zkušební laboratoř a sklad, takže výsledný dojem je nakonec pozitivní. Ale ulevilo se.
      Co se týče akcí, které proběhly, tak kromě klasických a lety prověřených, byť v některých případech vinou zcela ne-ladovské zimy netradičních - jako ne-ski Roháče, jsem se poprvé proletěl letadlem. Bylo to do Bulharska a jestliže jsem potřeboval přesvědčit, že jsou místa, která mi jednoduše nevyhovují, tak se to Bansku zcela povedlo. Dojmy jsou i více než po roce smíšené až negativní. Na druhou stranu jsem docela dost najezdil na kole (teplo v podstatě pořád) a poprvé vyzkoušel vodu. To tehdy v srpnu, když jsme s Klenbovníky jeli Ohři. Báječný zážitek a po dlouhé době jsem zažil (vlastně po deseti letech) báječnou pohodu mezi dvěma skupinami lidí, které se absolutně neznaly. O měsíc později jsme pak opět s Klenbovníkama byli na necelý týden ve Vysokých Tatrách a já se ještě dodnes v duchu omlouvám, jak jsem podcenil turistickou stránku dovolené. Byl jsem mile překvapen a místy si v sedlech sahal i dno sil.
      Rok byl významný i vztahy mezi lidmi. Tak nějak jsme se konečně vesměs přehoupli přes třicítku (takže nevěříme nikomu, komu je pod třicet:-))) a vztahy mezi lidmi se začaly vylepšovat. Jasan, že o některých lidech člověk ani neslyší, ale na druhou stranu už vím, kde je ten kvalitní základ. A navíc jsem k tomu poznání nedošel sám. A to je pozitivní konec roku, ne?

2006 Rok bezvládí a poklidného růstu. Byl v něčem rok 2006 mimořádný? Byl - uletěl jako nejrychlejší ze všech! Aspoň já jej tak cítil. V lednu jsem se stačil vrátit do ladovské Ostravy, koupit lyže a odcestovat na Roháče, které se proslavily "tichem" a "sněhem". Únor jsme strávili ZOH v Turíně a úspěchem Katky Neumannové, začátkem března jsme s Charliem stihli ski.Pustevny a na jeho konci pak (konečně!) 14. Freedland ve Vrátnej. Lyžovačka za korunu? Nekup to! Uprostřed dubna nám konečně roztává sníh a jsme na Pecce, v MNM a já pak v Doxech. Vše na kole. Začátkem června se radujeme na Pecce z toho, že Paroubek půjde do háje, ale volební pat to vidí úplně jinak a tak ani na začátku roku 2007 nemáme vládu... V půlce června jsem pak zažil famózníˇcyklo Šumavu a o měsíc později jste u mne na Barvičkách. V srpnu tak tak stíhám Pivkosvícu i svatbu, NjůBí pouť a Lysou, v září kolaudujeme Zippa a o měsíc později stavíme plot tamtéž. V listopadu nám padá Hintertuxxe a na dlouhou dobu vycházejí poslední Thájmsy, poáč v prosinci jsem na Svojanově. Už chápete? Rychlý rok to byl... ;-))

2005 Pozitivní - byl to zvláštní rok. Především byl neskutečně rychlý. Jak stárneme, čím dál více se čas zrychluje. Poprvé (nejen já) zjišťujeme, že na fotkách z před několika let už snad nejsme ani my a vzpomínky se začínají mlžit. Já si však na rok 2005 stěžovat nemohu. Oproti předchozímu byl mnohem úspěšnější - vztahy počínaje, přes cyklistiku pokračujíc a akcema konče. I v práci jsme od letoška se Skoumalem dva a s počítačem jsem po roce opět ochoten pracovat i doma. A akce? Především hned čtyři Pecky, skvělý Trutnov, Roháče (ty beze mne), Bystřička coby krycí název pro Luhačovice, kde šlo především o bránici. Také Lukas se hecnul a hned dvakrát, aby uspořádal Třemblat. Nakonec tedy jen Svojanov (asi definitivně) a Freedland (opět) letos chybí.

2004 Na hovno - pro mne hodně špatný rok. Změnil jsem sice rodnou dráhu za AŽD, což byla změna veskrze pozitivní, ale pak jen marně vzpomínám na zásadní pozitiva. Hodně tady musím poděkovat Pivkovi, který mne "z tých sračiek" nejednou vytahoval. Asi ta třicítka, která mne právě letos potkala, je hodně lomící záležitost. Nazval bych jej rokem útlumu. Nástup byl slušný - hned komorní Peckou, následující Roháče, ale pak dlouho, neskutečně dlouho nic. Až v květnu Pecka, po které čekáme až na červenec, kdy si Dana se Zippem řeknou své předmarocké "YES". O prázdninách si užiju další dvě svatby a na závěr prázdnin pak Trutnov. Konec roku je pak završen listopadovým devátým Svojanovem a nezbytnou Silvestrovskou Peckou, kterou ovšem vynechávám z jasných důvodů. Ale abych netvrdil, že tak úplně špatný ten rok byl. Ve Zlíně na přelomu dubna a května propuklo "žluté peklo" a bylo velmi příjemné se na jeho atmosféře nechat unášet.

2003 Přelomový - jednoznačně hokejový a druhý přelomový. Jednak v mém zažrání do hokeje, které definitivně propuklo 3. ledna, kdy jsem od Pivka staršího dostal všem známý Pivkodres. Přelomovým byl také v tom, že v mých soukromých zápiscích je poprvé upozaděno kolo až za hokej včetně absolvovaných kilometrů, což se neblaze projevilo i na mé váze - nevážit! Přelomový v tom, že jsem "definitivně" přenechal Thájmsy na pospas SZKF, abych se ke konci roku opět vrátil do předem jisté pozice;-) Přelomový v tom, že intenzita akcí se limitně počala blížit nule, i když tak horké to zase nebylo. Přelomový v tom, že se pozměnily zásadně řady kamarádů. Někteří odpadli (částečně či definitivně), jiní přibyli a čtenáři Thájmsů si pak museli zvykat na nová slova jako Tlumačov či Otroci, Pivka nevyjímaje. A "velké" akce? SkiRoháče, Zipp´s30, Colours, Letní Pecka, Trutnov a Silvestr.

2002 Workoholický - co říct jiného o roku, který byl hodně zlomový. Pracovně se mi v rodných Kundicích přestalo líbit a na apríla jsem po deseti letech změnil, zatím, jen štafl nikoli zaměstnavatele. Můj bývalý šéf to bral jako hodně špatný žertík a dlouho to rozdýchával. Byl to také rok postupného útlumu akcí, které jsem si však letos užíval nadmíru, poáč práce bylo tolik, že jsem potřeboval občas vypnout. Především jsme pořádně rozjeli Pecku, ski.Roháče a o měsíc později dokonce ještě i (na dlouhou dobu poslední) Freedland Unplugged, v březnu hned Bedřichov (nejsem), v dubnu měl být Svojanov, ale nebylo sil, takže Tour de Krušné jsem si užíval s Roudničáky a panem Romanem. V květnu ještě proběhl legendární Myštěves s Třemblatem v zádech, v červnu už cosi signalizovala jinak výborná Hubertka a poslední velkou společnou akcí byl Filmový Festival Říčany na konci července. Né, že by akcí ubývalo, ale byl to rok velkých změn a každý začínáme mít priority někde jinde. Však pamatujete, jak jsem se objevil poprvé na lyžáku v pivkodresu? Ano, vše začalo nenápadným posezením 2. září v hospodě s nějakým Pivkem a 24. září vše propuklo první návštěvou hokeje ZLN-CBU...

2001 Inlajnový, lyžní - byl tenhle rok. Začal pro mne prapodivně, choval jsem se divně, pořád jsem v hlavě něco přerovnával, až jsem se srovnal a od března začal zase jezdit na akce. V dubnu už akce rostly jako houby po dešti a já cestoval každou chvíli. Však jen ty názvy: Svojanov, Deštná, Bedřichov, Třemblat, Srbín, Boskovice..., prostě v jednom tahu. Až druhá půlka prázdnin přinesla částečné uklidnění. Již poklidněji dojdeme k 11. freedlandu, Kufberkové svatbě a 8.Svojanovu, který je na dlouhou dobu posledním. Konec roku mne zastihne ve velkém nadšení pro lyže, pročež se hned několikrát (jednou i Charliem) objevuji na Pustevnách a nakonec i v Rokytnici v rámci Silvestrovské Pecky;-))

2000 Y2K, bohatý - především na akce. Tou škaredou zkratkou jsme si jej zvykli označovat, ale kde jsou ty časy. Bohatý byl pak na akce. Pravda, proti roku 2001 to sice ještě nebylo "ono", ale rozhodně akcí bylo větší než malé množství a byl slušnou přípravou na rok nadcházející. Z akcí nesmíme zapomenout především na velikou Tour de Slovakia, Roháče, několik Pecek a dva Freedlandy a nezbytný Trutnov. Z vyjímečných akcí misím vzpomenout Velikonoční Rýmařov, brutální Buchlov, Ádr a Boskovice. Závěr roku nás zastihl v přípravách na spuštění webu a 22. listopadu k němu také došlo. Mne osobně navíc zastihl konec století v nejlepší cyklistické formě, kterou už jen těžko mohu překonat. Byl to rok příjemný.

2010

2009

2008

2007

2006