FREEDLAND.cz
W E B    P R O    T Y,    K T E Ř Í    V Í
<<<       červen 2012       >>>
chat

Akce roku 2012
Náš diář

letem měsícem
Tatenice mezi tunely. Znám to tady jenom z vlaku:-)

víkend za víkendem, akce za akcí

Kružberk. Jedna ze tří nádrží, které jsem dal v červnu:-) Kua, jak jinak popsat měsíc, který včera skončil, utekl jako voda a zároveň mi splnil veškerá očekávání, která jsem od něj měl? Parádně! Jinak prostě nemůžu. Měsíc, během kterého má člověk (potažmo medvěd) dvoutýdenní dovolenou nemůže dopadnout špatně. V očekávání jen toho nejlepšího se počet setkání s blbci limitně blížil nule. Koneckonců i výčet akcí samotných, na kterých jsme se potkávali, je bohatý. Ano, začalo léto!

Tady je Mišpulínovo!       Zkusme tedy vzít červen popořádku. Jeho začátek byl stejně dobrý jako skoro každý jiný víkend. Proč? Jednoduše jsem užil víkend v pevnostní Olomouci na pivním festivalu plném piva, hudby, příjemných lidí a spiklenecké atmosféry, kterou jsem tady nečekal, ale všechny indície postupně člověka navedly k tomu, že pro sebe objevil takový malý komornější Trutnov. Očička mi svítila, kdykoli jsem do Korunní pevnůstky vstoupil (o výstupu se raději bavit nebudeme...:-) a k tomu všemu přidejte kulturizaci v Domě Umění a na olomouckém hradě, jenž se jen tak neochodí, jak jsem zjistil. Zážitků spousta a dodnes (po měsíci) jsem je ještě nestačil popsat. Snad to ještě někdy stihnu:-)
Sraz SPŠŽ v Nároďáku.       O víkend později jsme se po přímo nechutných dvaceti letech setkali v České Třebové na železniční průmce (vždyť je jaro!) s celou pubertální bandou a čtyřmi učiteli návdavkem. Asi každý zná pocit, že od první sekundy setkání plynule navážete na rozhovor, který skončil někde před pěti lety, ale máte pocit, že jsme se viděli naposledy včera. Snad se mi podařilo vměstnat kus trutnovské spiklenecké nálady i mezi spolužáky, poáč výsledek celodenní pařby tomu odpovídal. Obrovsky jsme se bavili a rádi viděli, přičemž spolupráce na taškařicích zafungovala na jedničku s hvězdičkou i díky dalším zasvěceným spolupracovníkům. Zjistil jsem, že organizátorství mne už opět baví, dospěl jsem a napříště, maminko, napříště se toho zase zhostím:-)
Charlie u Šance.       Dva víkendy a dvě akce? Tak přidáme s klidem třetí. Ten na Podhoří. Čtyři pruhovaní inženýři se rozhodli oslavit společné stošedesátiletí páry a jako zázemí zvolil Mišpulín svůj chat na Podhoří. Neplánovanými (nebo snad plánovanými?) kouřovými signály přivábili nejedno překvapení (vlastně dvě) a jak říkalo jedno z překvapení: "Mišpulín je strašně hodný člověk, který se dokáže rozdat." A to jenom podepisuji, byť pozdní sobotní příjezd způsobil, že mnozí se již ocitli na konci svého dne B. Zda se našel někdo i na konci dne C, není známo:-)
Ústí Masarykova údolí u Šance.       Podhoří bylo začátkem mé povedené dovolené. Navíc, když se Charlie přihlásil, že jede na Čeladnou a cože jako dělám, nevědomky překopal celý můj původní plán. Ten zněl, že pojedu postupně na Pecku. Ale ostravské Beverly Hills 90210 bylo dostatečným lákadlem k přehodnocení. Přijel jsem sice "až" v úterý, ale i tak pobyt v penzionu U Holubů stejně jako výplazy na kole všude kolem, byly fantastické. I proto musím Charliemu poděkovat, poáč jinak bych se jen tak v Beskydech na kole neprojel. Byla to vážně paráda!
Máváme!       Z Čeladné jsme se v pátek rovnou přesunuli do dalšího pařeniště - Na Pecku U Karloj. Dlouhou dobu plánovaná Norská97-12Pecka totiž měla být vzpomínkou na přátelství, které trvá a nezhyne. Zakládající členi měli účast povinnou, byť dva exempláře se nedostavili. A mohou jenom litovat, protože proběhla kompletně celá Norská trojkombinace i s pár přídavky navíc. Snad jen nejvyšší hora Skandinávie tentokrát odolala. Na norské Pecce bylo skvěle a z mnoha zážitků musím vzpomenout aspoň ten, kdy Léňa při promítání dijáků Marťasovi vytrhla zásobník z promítačky se slovy: "Marťuldo, tohle není to správné Norsko!" Samozřejmě si na výstup o den později moc nevzpomínala. My ostatní vzpomínali na pásmo krátkých filmů, ve který Martin svou kadencí dijáky promněnil:-)
Přehrada Les Království.       A zbývá "poslední" týden června a druhá půlka mé dovolené. Určo nezapomenu na půlnoční výplaz na plošinu rozhledny na Kozlovském kopci, skvělou cyklojízdu údolími Tiché Orlice a Moravské Sázavy, Olomouc a třeba i Zlín, kterým jsem začal 166. číslo Thájmsů. Už jedenáctý kousek toho roku. A to jsem ještě nestačil zpracovat ani ze třetiny celou dovolenou nevšedních zážitků...

1.7.2012
medvěd:-)


Olomouc historická...
Olomoucký hrad, hradby, jejich vestavba a Petr Blaťák. Terasa na hradbách. Moderní vychytávka, která tady parádně sedí! Schody mezi jednotlivými patry hradeb. Staré a nové. Dokonalé průchody mezi starým a novým.
Terasy v hradbách. Beton? Skvělá kombinace! Nejsou skvělé ony průhledy a hry světla s stínu? Střílna nebo vchod? ... a vzhůru do podzemí! ... parádní osvětlení:-)
O světlo exponátů se postará nejen elektřina, ale i fantastické přirozené stropní světlo. Design. To je, oč tu běží!

Poslední aktualizace:
leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec