chat

Akce roku 2013

Náš diář

ze čtvrtka 27. na neděli 30. června

Základem každého dobrého pivního posezení má být především stůl. Lhostejno, zda jste v hospodě, na zahrádce či třeba na největším pivním festivalu u nás v Olomouci na Korunní pevnůstce. My ten "svůj" stůl také měli. Hned na kraji velkého stanu téměř na konci areálu s třetím pódiem. A taky hned kousek od stánku s nejlepším pivem, které tady bylo k vidění. Totiž pivem z Moravského Žižkova. Prosím? Že nevíte, kde tenhle Žižkov je? Byli jsme na tom ve čtvrtek úplně stejně, aby v sobotu padaly nápady, kdy se ku Břeclavě vydáme na inspekční cestu:-) Takže to máme stůl. Stůl, který se postupem času rozšiřoval a měnil svůj tvar. Tu z něj byla slušná kancelářská zasedačka, tu stůl i pro tu největší deskovou hru, která existuje. Řezi by věděl:-) K dobrému variabilnímu stolu pak přísluší i dobrá společnost. Každý den byla trošku jiná, i během dne, či chcete-li hodin, se několikrát měnila, ale vždy měla svou zábavu a svůj půvab. A ke konci večera ve čtvrtek, pátek i sobotu došlo k naplnění známého hesla z freedlandské vyhlášky: o Správně rozpité chlastací partě...:-)

      Na začátek musím zmínit, že celý olomoucký pivní festival propukl ještě o den dříve než jsem se na něj doporoučel. Ve středu. Slavnostní plzeňský sud narazil olomoucký primátor a k prvním načepovaným pivům zahráli Jan Spálený s ESPM (žádná náhoda - povinnost:-), MIG21 a večer pak ještě Wanastovo vejce. Nic z toho jsem neviděl ani neslyšel. Měl jsem své pracovní povinnosti. O to více jsem se těšil na čtvrtek. Nicméně své zástupce jsme už na místě samém měli již ve středu a tak už tehdy vznikl "náš pracovní stůl." A také úzká vazba k pivovaru z Moravského Žižkova:-)
      Na čtvrtek jsem se těšil už jako malý kluk. Žlutým pohodovým expresem jsem se přepravil z MOM do MhM (Město hanáckéh Možností:-), kde už mne jako správnou delegaci na nádraží vyhlížel Řezi, se kterým jsme v zápětí vyzkoušeli nový podnik kousek od nádraží směrem do centra - eMtrojka. Plznička a Birell (!!!) ze stanku a slušné menu. Obsluha vzorná a celý suterénní podnik funguje možná tak týden. I s naplněním tanků:-) Plznička za 33 ze stanku je široko daleko nejlevnější a podrží-li si podnik úroveň i v následujících časech, máme další kvalitní zářez na pažbě našich gringerů:-) Ale pojďme raději odložit batožiny, připravit ubytování a v klídku vyrazit do víru Korunní pevnůstky. Její brána se dnes totiž otevřela už v jedenáct hodin.

Korunní pevnůstka? Místo, které sloužilo kousek před středověkou olomouckou pevností jako sklad střelného prachu a zbraní vůbec. Po mnoha desítkách let chátrání se podivná spící princezna probouzí k svému novému tentokrát kulturnímu životu. Její poloha je naprosto dokonalá, byť na první pohled naprosto zašitá. Především jste na pevnůstce od Tržnice za nějakých pět minut, na náměstí pak o kousek později. Pevnůstka je v tomto navýsost kompaktním městě přímo v centru! Ostatně z jejích hradeb, kterými je samozřejmě ohrazena (a taky ještě vodou Mlýnského náhonu), je kostel svatého Michala na dohled. Přičemž hned vedle pevnůstky je sportovní areál, minigolf, pakr či krásná botanická zahrada. A její prostor (prostor pevnůstky) je jako předem připravený pro jakoukoli letní akci. I proto do útrob jejich hradeb před třemi roky vtrhl od Hradiska olomoucký beerfest. Ale o tom si povíme ještě později:-)

      Jo, takže čtvrtek. S Řezim jsme "do ní" dorazili ze všech přátel jako první a ihned jsem byl seznámen se stanem s třetím pódiem a "naším" pracovním stolem. Tady prý budeme prostě furt:-) Tudíž jsem musel ihned poznat i nedaleký stánek pivovaru Moravský Žižkov a také jeho obsluhu. A krýgl, který jsem u nich zakoupil. Nene, přátelé, už jsme vyrostli z kelímků. Výhodou beerfestu je fakt, že sklo lze leckde umýt a konzumace je pak hned na jiné, takříkajíc dokonalé úrovni:-) Jak jsem psal na začátku, známí lidé k našemu stolu postupně přicházeli a není vůbec důležité, kolik nás bylo. Pochopitelně jsme okoštovali mnoho vzorků, přičemž jsme zcela logicky ignorovali velké pivovary, poáč ty zkoušet tady na Korunní pevnůstce netřeba. Než mne přestalo bavit psát, zaznamenal jsem si tyto vzorky: Moravský Žižkov, Parník 11, Krákora 12, Moravský Žižkov 10, poličský Otakar, Radniční Jihlava (no fuj!) a Vojvoda z Kozlovic. Přičemž jsme se s Řezim ve výběru vzorků střídali. A Řezimu se vesměs vždy dařilo přinést obzvláště "výživný" vzorek. Jihlavský radniční těžce smrdící a chutnající jehličím jsme vyhlásili za pravý nefalšovaný festivalový odpad. Paradoxně tenhle stánek stál hned vedle našeho oblíbeného Žižkova.
      K olomouckému beerfestu patří tradičně hudební doprovod. Pódia letos byla bohužel hned tři, přičemž tady platilo paradoxní pravidlo, že čím větší kapela (objemem i projevem), tím menší stage. S výjimkou Kryštofa, kterého je mi vážně líto. Kalhotky na Krajča sice i tady tradičně lítaly, ale kapela by si vážně zasloužila daleko lepšího zpěváka. Krajčo prostě kráká. Jinak jsme dneska především polemizovali s Polemicem, osobně jsem definitivně odsoudil prý kdysi nadějné Sunshine, které jsem chtěl vidět live a do sbírky dnešních zvadlých růží (to mi to ale jde...:-) tak vlastně chybí už jen Petr Kolář s kapelou. Jo, na jednoho umělce jsem ještě zapomněl! Ano, náš (a nejen náš) oblíbený maskot Dušan, který zvládá vystupovat coby mluvící předskokan postupně na všech pódiích a to hned několikrát. Jistou přidanou hodnotu jeho výstupu přinášíme i my (naše historky a zážitky:-), což je docela příjemné. Navíc Dušan zvyšuje celkovou kvalitu beerfestu. Jak se říká, nepochválíš-li se sám, nikdo to za tebe neudělá:-)

      Olomoucký beerfest? Po létech bahenních lázní nedaleko olomouckého Hradiska se před třemi lety přesunul na olomouckou Korunní pevnůstku. Už jsem ji o kousek výše popsal, takže víte, že pro podobné akce je naprosto dokonalá. Zato beerfest nemá ke své chybě stěžejní linii a potácí se mezi různými nápady, kdy vlastně ani nevíte, zda slovo "Pivní" není jenom náhoda. Konkrétně? Umístění pódií. Nemyslím si, že je třeba mít na pivním festivalu hned tři. Pevnůstka skutečně unese pouze jedno velké a v krajním případě decentní malé. Ovšem nelze je postavit proti sobě, natož tři! Na malou stage měly být zvány lokální kapely, ale pak se musíte smát, když právě tady vystoupí Rock´n´roll Marcela Woodmana (mimochodem vynikající!) od nás z Ostravy. Koncerty se mlátí mezi sebou a to se nelíbí nikomu. Návštěvníkům ani interpretům. Na hradbách pevnůstky pak vznikají příšerné mixy. Spíše rachot. Takže snad napříště ubude jedna stage. Nevadí, když zmizí i dvě:-) Pivní festival je přece především o pivu, ne? A u piva se chce lidem především vykládat. Porovnávat vzorky, povídat o životě a s nadějí třeba řešit nekonečnou otázku hladomoru v Somálsku:-) Jenže klidná zóna k pokecání tady žádná nebyla. Neustálá produkce někdy až otravovala...
      A pak ty pivovary. Každý z těch menších sčítal ztráty vinou hustých (přímo nemravných) nájmů. Velkým pivovarům je to naopak fuk. Chápu, že ty velké byly za branou, tedy na začátku areálu vždy. Naopak u těch malých se mi vloni jejich poloha kolem druhé stage moc zamlouvala. Mnozí z pivovarníků od loňska nepřijeli a i návštěvníků bylo na pevnůstce znatelně méně. Přičemž paradoxně podmínky byly doslova pivní! Počasí bez deště (s výjimkou středy) a teplota kolem 20°C. Co by chtěl pořadatel víc? Prachy. Tudíž zřejmě zařízl mnoho potencionálních návštěv. Asi mu nedošlo, že lidi fakt už peníze nazbyt nemají. Jeho nenažranost byla místy až moc viditelná. Tím dokonale rozbil ještě vloni mnou tak obdivovanou "skorotrutnovskou" spikleneckou náladu. Pochválit naopak musím neuvěřitelně vychytanou a nenucenou ochranku. Neprudící a případně problémy okamžitě řešící. Bravo! Naopak pan Spálený by se měl sakra zamyslet, co vlastně chce. Zda hudební či pivní festival. Tipuji, že po letošku bude ještě více lidí svou účast napříště velmi zvažovat.

      Vida, pátek! Včera jsme se slušně (tedy téměř skoro všichni:-) vrátili kolem půlnoci a sil jsme spánkem do dalšího festivalového dne nabírali neskutečných deset hodin. Paráda! Zpátky do hotelu Řehák se nám obvykle pěšky nechce, ale na fesťák vyrážíme s radostí pěkně po svých. Člověk (potažmo medvěd) cestou vyvětrá a pobaví se. Olomouc (MhM) má tu kouzelnou vlastnost, že je ve městě všude neuvěřitelně blízko. Veškerá sídliště nejsou nijak daleko a netrvá déle než nějakých dvacet minut se dostat do centra i z nejzapadlejšího koutu. Kompaktní město a přitom metropole. Byť hanácká, ale s krásným historickým centrem, množstvím vysokým škol a s tím spojenou kulturou. Je radost tudy kdykoliv procházet. Takže i dneska přicházíme na Pevnůstku. Zase v brzkém odpoledni a Ondra ze Žižkova už se znovu vítá se známými tvářemi:-) Takže, pojďme pro začátek troštičku vzorkovat: novopacký Brouček, Žižkov 11, Garážmistr 12, Ryzák 11 od Koníčka, Žabák 13 ze Skřečoňa, Otakar 11 od Poličky, Námořník 11 ze Přerova a... A pak už mne psaní zase přestalo bavit:-)
      Páteční hudba? Dneska jsme měli doslova hudební koupele. Je fakt, že i Miro Šmajda byl už v brzkém odpoledni docela k poslouchání. Ondřej Havelka se svými Melody Makers (paradoxně na druhé stagi...:-o) byli ovšem nejen k poslouchání, ale i k pořádné vizuální zábavě. Přiznejme si však, že nejsou pro všechny naše kamarády právě dobrým šálkem kávy:-) Ale osobně jsem se královsky bavil. Výkon předvedli obdivuhodný. Dalším setem mezi pivy (a baňkomatem v mém případě) byli slovenští Desmodi, jejichž frontman má prostě dokonalý hlas, abychom si po jejich koncertu jen chvíli oddechli a přešli zase naproti na "malou," kde hrál Walda Gang. Tuhle partičku lze popsat jako mnohem zábavnější Kabát. Hrají staré fláky (včetně reinkarnovaného Waldy) a na co potřebují Kabáti světla a megavýbavu (poáč jináč, však to znáte:-), těmhle chlapíkům stačí jejich nástroje a především show, kterou dokáží vyprodukovat. Vlastně se mi jen těžko rozhoduje, kdo z tří posledních byl ten nejlepší. Následná namyšlená N.O.H.A. nám pak dala svým "výkonem" šanci konečně na delší dobu usednout do naší "zasedačky." Nesmírně důležitá bilaterální jednání na nejvyšší úrovni se nám pochopitelně znovu protáhla až do příliš rychlé uzávěrky:-)

      Oficiálně závěrečným festivalovým dnem byla sobota. Od pořadatelů jde vlastně o docela chytrou věc určenou k tomu, aby člověk mohl do pondělka a tedy nastávajícího pracovního týdne pohodově zrelaxovat a upravit organismus do provozuschopného stavu:-) Zatímco Skoťák musel naši správně rozjetou partu již ráno opustit, navečer naopak přivítal do Olomouce Vendelín. Vlastně dostal "jen" chuť na pivko (a tak trochu poklábosit) při své návštěvě s rodinkou v Ostravě. Ale jak se za pár hodin ukázalo, tenhle pivní festival jej dostal stejně jako nás ostatní. Do Pevnůstky jsme jako každý jiný den vyrazili odpoledne. Počasí se opět mírně vylepšilo a lidí něco málo ubylo stejně jako některých zástupců pivovarů. (vzkaz pro organizátora...) Počasím jsme se nechali inspirovat a místo do tradiční "zasedačky" jsme s Řezim vyrazili na hradby Pevnůstky. Do "zalehačky." Vybrali jsme správné místo "s přehledem" o dění v celém areálu. A stejně jako v zasedačce i tady v zalehačce si nás postupně příchozí našli. Včetně žižkovského Ondry, který příjemnému polehávání přišel také na chuť.
      V "zalehačce" jsme tak stačili dát NOIDa, Portless (ex Support Lesbiens, ovšem bez "koulí") a především Flerety. Pohodička přerušovaná jen občasným "návozem" nutných tekutin. Zrovna na Neckáře s Bacily akorát z Ostravy dorazil Vendelín. Čerstvě nadšen úrovní žlutých vlaků:-) A kapela? Václav Neckář má můj velký obdiv! Muzikanti patřičně šlapali, zatímco "On" musel číst texty, které nezná, ale jejich intonaci stále dokonale. Chápete, jak si s námi ta příroda stále hraje? Neuvěřitelné! Příjemně nakaženi Bacily jsme se navečer přesunuli do "zasedačky," k jejíž pohodě přispěl už dříve zmíněný Garážmistr Marcel Woodman a jeho Rock´n´roll band. Dokonalá show na zatraceně malém prostoru třetího pódia mnohé z nás mocně rozpohybovala. No, co no. Zřejmě slušný oddíl! :-)

A jsme na konci. Večer k nám konečně beztrestně a natrvalo přisedl i Dušan a dočesná se nám protáhla znovu kamsi k půlnoci, kdy jsme cítili potřebu (nebo spíš ochranka:-) vyrazit z pevnůstky zpátky k domovům. A jakýže byl ten Beerfest 2013? Zbytečně megalomanský a vinou drahoty i méně obsazený pivy i lidmi. Nicméně "zasedačka," ve které se stále střídali nějací lidé, nám určitě ještě dlouho zůstane v paměti. Obvykle spinkající kamarádi přišli na to, že pakliže jsou ve správně rozpité chlastací partě, spinkat se u zasedacího stolu jednoduše nebude. Vlastně nedá:-)

      A tady už nemělo být vlastně nic. Ovšem i v neděli jsme ještě chvíli zůstali v Olomouci. Řešili jsme, kam zajít na obět, až mne napadlo, že Vendelín vlastně dr. Ápala dávno zná, ale ve Svatováclavském pivovaru ještě nikdy nebyl. A když už se v Olomouci objevil, bylo by škodou, aby Vašek Vaška nevychutnal. Dal si hned tupláka a oběma to moc slušelo. Malý Vašek s velkým Vaškem. Vůbec se mu odtud nechtělo. Řezi odtud ještě vyrážel na krákorovou dočesnou a my zbývající (Peťan, Roman a já) pak ještě do Black Stuffu a do dr. Ápala. Olomouc má jednoduše své neodolatelné kouzlo...

Díky moc všem za starost, opečovávaní (především všem zaměstnancům hotelu Řehák:-), zábavu i účast!
05.07.2013 medvěd:-)