EDITORIAL No. 56

Nazdar lidi!
Pecka nám utekla jako nic, týden po ní taky (aspoň mě) a teprve s ochlazením počasí, kdy už i k nám - tady na dálný východ dorazila vláha a teploty kolem dvaceti stupňů, jsem se dostal ke psaní a hlavně "tvorbě" nejen svých webů. Nejenže i v noci se dát spát, ale i přes miliardy alkoholem zabitých buněk se mi poněkud přehřátý mozek podařilo rozpohybovat a vyšly z toho mimojiné i nové Thájmsy. Jsou krátké, poáč se mi nepodařilo uskutečnit úplně vše podle představ, ale zároveň jsem se nemohl déle dívat na peckoidní pozvánku. Ta zmizla a místo ní je v novinkách odkaz k stránce o jejím konání. Tož oprašte Charliemu trochu ten web, ať to nedělám pořád jenom já;-) Totéž učiňte i u Pana Romana, protože i na jeho stránkách přibyla nějaká ta fotka.

      Před půlměsícem jsem aktivoval u EuroTelu GPRS Nonstop data za měsíční poplatek 1050 kaček a musím říct, že se mi docela zamlouvá rychlost připojení. Je o poznání rychlejší než Oskar a hlavně se nemusím ohlížet na počet stáhnutých megadat a smířen s litrem za měsíc surfuju a pumpuju EuroTelu síť o sto šest! Úprava čehokoli na stránkách mi tak nečiní potíž a jediné co cítím negativně, je ten drápek internetu, který se mi zahlodává pěkně pod kůži. Sedím před písidlem stále více...

      Jak si přečtete o kousek vedle, dávám chvilkovou pauzu od alkoholu, snažím se více sportovat (což už je ovšem horší) a nepodléhat panice. Před sebou mám víkend na Žermánkách, kde se jeden nejmenovaný hokejista bude loučit s domovinou, pak hokej ve Zvolenu, Trutnov, a máme tady konec prázdnin ... a předsevzetí je v...;-)))

Medvěd;-)))

Akce roku 2003

FREE´D´LANDy

NOVINKA

PECKA 2003

18. až 20. července

Subótnik
      ... a s ním vycházející sluníčko, které nás bude provázet až dovečera Já se proouzím v nosítkách (a spacáku) hned pod garáží, jiní u vchodu do chaty, ještě jiní přímo v ní, prostě naprostá pohoda. Brňáci a krátce po nich i Zipp s Danou opouští pařeniště a vydávají se na procházku okolím, čímž se stávají jedinými turisty neboť nám ostatním se něco podobného nepodaří za celý den ani náhodou. Naopak stačíme grilovat hromady masa, pokračovat v započaté "G" cestě a maximálně se takovou nižší střední rychlostí odšoupeme do bazénu. Jinak kalíme až do dlouho, přčemž se začíná smazávat časová stopa, která zaznamená příjezd dalších lidí a návrat travellerů. Jen, sakra, ty imbusy ne a ne se zlomit pod takovým náporem kalení...

-md-

CESTA ZÁVISLOSTI

Jeden medvědův červencový týden

      Šílený! Jednoznačně šílený byl popeckoidní týden! V domnění, že si konečně odpočinu u budu především sportovat, vzbudil jsem se v pondělí kolem poledne a vydal se na cestu do Kopřivnice. Proč tam? To je jedno, protože jsem do Kopru stejně nedojel a za Trnávkou otočil směr svého šlapání ke Studénce, kde jsme měli sraz s drsně vystresovaným Pivrncem. Nakonec jsem jej k domovu pustil až k večeru, relativně uklidněného a sám se vydal k domovu. Jaká byla naivní moje představa, že se v pohodě vyspím a doplním sil na potencionální pařbu o den později. Naopak jsem se cítil, jako kdybych zkoušky na návěstního magistra dělal já a ne Pivrnec.

      Nedospán jsem tedy zamířil raději do práce, mezi lidi, a čekal ještě nekonečné dvě hodiny na okamžik než se Pivrnec ozve. Ještěže má šéf po ruce vždy nějaké ty uklidňující bylinky. Po jedenácté hodině se Pivrnec konečně ozval, nadšením zrovna neoplýval, ale to vše se mohlo spravit (a taky se spravilo!) v následujících hodinách. Nejprve vyrážíme na jídlo k Ťamanovi Martinovi a odpoledne pak do Kopru, kam k Pivkům jedeme zalít zahradu. To tedy především. Pak nějaká ta štamprle a míříme zpátky do Ostravy. Vzhledem k úmornému vedru máme naváto a tak raději brzdíme po cestě kofolou. Ne však na dlouhou, protože za hodinu a kousek jsme už ve Stodolní, kde posilujeme žaludeční pozice v místním vyžieráku a zároveň čekáme na příchod Pastora alias Pana Romana II., se kterým se vrháme do víru oslav. Mnohem větší vír, ba přímo uragán nás po několika škopcích vyhání i s létajícími slunečníky daleko a raději opouštíme open-arénu Stodolní a zapadáme za vznikajícího deště do pubu. Akce pokračuje ještě nějakou tu hodinu a končí snad někdy ve tři, kdy už mám za sebou slušné pohoupání na barové stoličce v Bastille, a kdy odpadáme každý svým směrem.

      Unaven úterní pařbou volím svůj tradiční brutální postup a mířím na kole do Beskyd a to hnedka zčerstva ráno. Kolem poledne jsem na zahradě, ale stále nemám ani kapku chuť k jídlu, přesto se snažím vsoukat nějaké to sousto. Teprve následná cesta přes Kozlovice a Hukvaldy do Kopru mne relativně stabilizuje a Pod kaštany očekávám příchod pivrncův, který (jak to ten bastard dělá!?) vypadá ok, i když tvrdí přesný opak. Večer přichází bouřka, takže zalévat zahradu netřeba a my se vydáváme po kvalitní obědovečeři zpátky k domovu. Ve Studénce nás odporný Budvar natolik vykolejí, že na další nemáme ani pomyšlení a původní záměr (tedy docestovat), úspěšně plníme. Utahán upadám uvadle do postele.

      Ranní čtvrteční probuzení do práce o páté je úděsné, start po skoro dvoutýdenní dovolené taktéž, leč hutný pracovní ruch mne natolik vcucnul, že ani Pivrnec nestíhá. Tak jsem mu taky naložil a odpoledne odcházíme jen na jedno / dva pivka ke strécovi do Sazkárny, abych si ještě později "střelil" kvalitní odvazovku na kole po Opičích horách, což jsem tak nutně potřeboval. Po nějaké době jsem se objevil dokonce i v Klenbě, i když jen tak na véču a dva pivka.

      A je tady pátek. Ráno opět drsné, leč pracovní část dne uběhla jako nic, protože jsme se s Pivrncem vydali na nátěr závor do Polanky. Docela zábava brzdit takhle silniční dopravu (řidiči byli až neuvěřitelně tolerantní a měli s námi soucit) a tak nám den utekl jako nic. Ten pracovní. Pak následovala pařba v rámci Kufberkových narozenin u Doda v Michálkovicích, hromada zkonzumovaných makrel, kuřat a steaků, pracovní intermezzo a následná pařba s Pivrncem ve Stodolní, který se ujal svého slibu obabit medvěda sice razantně, leč na hodně blbém místě, což někdy kolem čtvrté ráno taky pochopil, když podroušeni usedáme "v ranních tramvajích přespávaj modelky..." Nevím jak v Pivrncově trajflu, ale v mé tramway tedy nic.

      Jeden by řekl: To by už snad stačilo! Jenže já už včera slíbil účast na oslavě narozenin u Havrana v Tlumačově a tak nevyspán sedám na ranní vlak a mířím k Napajedlům. Tedy naštěstí ne až tam (Otrokovice mají také své kouzlo;-))), ale vysedám pod Baťovem a mířím zmořen únavou spočinout k Moravě. Poslézová návštěva nádražní Mašinky mi taky dělá dobře, o místním kvalitním Géčku a roštěné Opeře ani nemluvě. Ano, teprve teď jsem připraven podniknout poslední část cesty k Tlumačovu a ve čtyři hodiny usedám na patřičný vlak.

      Vítá mne jak jinak Havran ve žluomodrém beraním dresu - nenechal jsem se zahambit! - a za údivných pohledů všude kolem nás kráčíme do jedné z místních hospod, odkud telefonujeme zatím nic netušícím Susedce a Susedovi, kteří za námi posléze docházejí a na přivítanou koštujeme Pivkovic slivku, která obstává bez ztráty kytičky (hlavní degustátor - Kačenka - schválila nápoj za velmi poživatelný a to bez jinak pro ni nutného brzdiče). Sedíme, vykládáme a zatím se nám vůbec nechce zvedat. Nakonec odcházíme před setměním, a mezitím už téměř celá havranova rodina holduje na zahradě mohutným oslavám narozenin pána domu, který je víc než skvělým hostitelem a především společníkem. Poznávám se s havranovými třemi brachy a sestrou Kačenkou. Udivené pohledy na dresy při našem příchodu samozřejmě nechybí. Zapadáme dokonale a mne nakonec neskolí alkohol (ačkoli tempo je slušné), nýbrž únava z předchozích dnů a někdy po půlnoci upadám. To už však máme za sebou intermezzo s koupelí ve fungl nové kašně u fary, kde jsme se s Havranem pokusili schladit lehce rozpálené hlavy susedovic;-)))

      To je žúžo! Vyspinkán do růžova, i když upocen k smrti a navíc v nezvyklé noční košili - Pivko12 -, snídám neskutečnou snídani (tradiční vajíčka, ovšem v netradiční úpravě s kaviárem - bomba!) a bez chuti na pivo jdeme dokončit s Havranem minule započatou exkurzi Tlumačova. Kašna tentokrát chladí aspoň naše rozpálené nohy, ale i tak je její přítomnost skvělá. Odpoledne pak odcházíme na místní lom s modrou vodou, kde přes přísný zákaz vjezdu (ne, fakt tam nikdo nejel autem), leží kolem břehu hlava na hlavě. I tak je koupel osvěžující, nicméně chuť k pivu nepřináší a tak jen tak odpočíváme zpátky na zahradě. Blíží se čas odjezdu, opět velmi nerad se s ostatními loučím a mířím k nádraží společně s Havranem. Po chvíli se loučím i s ním a vlak mne unáší k domovu, kde se ocitám před desátou večerní a místo, abych ulehl, jak vůl brouzdám internetem. Paušál je přece paušál...

      Tady by se dal příběh ukončit, jenže mne v pondělí přepadá krize, jakou jsem snad ještě nepoznal. Tělo začalo pořádně kopat, přestalo se mu to věčné zakalování materiálu líbit a dalo mi poznat, zač je toho popelka. Naštěstí však onen stav přešel s pondělním večerem a krom jednoho slibu, že si dám pauzu od alkoholu, přežívají jednoznačně pozitivní pocity. Je úterý;-)

Vzkazy:

md;-)))

AKCE

Žermanická pařba

      První srpnový víkend byl naplánován původně zcela jinak. Měli jsme s dalšími kolegy z práce odjet na naši rodinnou zahradu do Beskyd a v rámci dohody zahájit pořádně tzv. obabení medvěda. Nakonec však bylo k velké radosti mých rodičů všechno úplně jinak, protože kopřiváci určili směr našich kroků k Žermanické přehradě, kam jsme také v pátek i přes hrozící sinice, vyrazili...

      Nemám rád autobusovou popravu. Fakt ji považuji za totální sadomaso, kór v tomhle vedru, kdy se pobyt pod nevětratelným rozpáleným plechem mění v peklo. Leč i řidiči bylo vedro a ani chvíli neváhal a zapnul klimošku naplno (rozuměj, že otevřel i přední dveře), čímž se půlhodinová cesta do Soběšovic stala hned snesitelnější. Jsou tři odpoledne a od Husarůvky míří naše kroky dolů směrem k přehradě a kempu, který se nám na dva dny stane domovem, jídelnou i hospodou. Nejsme s Pivrncem první a tak se v "Garáži" vítáme s prvními pařmeny a dáváme uvítací pivko. Než jej dopijeme, přijíždí i černý ford a v něm zbytek kopřiváků.

      Od Kurviné se blýská o sto šest a my se rozhodujeme, že přece jen bude lepší založit naše stanové městečko ještě před deštěm, což se nám i částečně daří. Pro mne je překvapivé, že nepřijely jen stany, ale i kemp-stříška a dva sudy. Všude kolem se pohybuje slušné množství roštěnek, které se rozhodně netváří nedostupně, takže to vypadá na skutečně kvalitní akci.

      Popisovat, kdo se kde a jak zhulákal, kdo kde přespal a s kým nemá význam. Prožili jsme jednoduše non-stop akci, při které někteří naspali pár hodin, někteří ještě míň a ti nejdrsnější doplňovali síly v rozpálených stanech nebo jen tak na dece v těch největších poledních vedrech a to při neutuchající všudypřítomné hudbě. Důležité je, že se propařily noci na tuc-tuc na Faře nebo v nonstopu a kromě Helaxáků a medvěda neodpadl nikdo. Ti první proto, že podcenili počasí a mysleli snad bláhově, že pršet bude celý večer a druhý proto, že nezvládl sobotní odpoledne a večer vytuhl.

      Odjezdy byly různorodé. Od těch prvních v brzkém nedělním ránu, což nepochopil ze zbývajících snad nikdo, přes další kolem desáté, přes nás nádražáky v poledne až po poslední, o kterých už však nevím. Na akci došlo k nezvyklému množství ztrát (i když nějaký ten nález se taky našel), mezi které patřily protržený stan, anténa na autě, peněženka (ač posléze nalezená - bez peněz, jak jinak), karimatka, vypité sudy (v sobotu odpoledne!), výšky a krígly, miliardy mozkových buněk a nějaké to srdce. Nicméně akce to byla skutečně blesková podle hesla "Rychle a intenzivně!" a utekla nezvykle rychle. Asi mnoha lidem přišlo, že jsme pobyli snad jen jeden den. Hádám, že i Libor bude mít v Zálouží na co vzpomínat a ostatní, že snad nemysleli vážně svou řeč o tom, že na takové paření jsme příliš staří. Nemyslím si. První pařba s kopřiváky nebyla špatná...

md;-) 04.08.2003

Malý dodatek

      Po včerejšku, kdy jsme navštívili první hokej sezóny v Medvědí aréně, máme jasno i o posledních účastnících Žermanické kalby. Ti totiž odjížděli z pařeniště až v neděli večer. Zatímco všichni nadstandartně nasávali co jim síly stačily, přičemž se nějakým jídlem ani náhodou nezdržovali, jediný, kdo neskončil jako ryntintin byl Libor. Co zbývalo. Někdo musel auto odřídit... Ještěže jsme s Pivrncem tak brzy utekli!

PRVNÍ HOKEJ!

2. kolo Tipsportcupu
úterý 5. srpna 17:00
HC Hamé - HC Slezan Opava
3:0 (1:0 1:0 1:0)

      Čekat od prvního hokeje ve Zlíně na stadionu Luďka Čajky po předlouhé pětiměsíční pauze něco jiného než společenskou událost by bylo asi příliš troufalé. Přesto ve druhém kole Tipsportcupu, kdy se utkali Medvědi se Slezanem Opavou o nějaký ten bod šlo a trenér Bokroš se chtěl před zlínskou veřejností také zcela jistě blýsknout. Povedlo se obé a ač týmy nehrály zdaleka naplno, byl Bokrošův tým na ledě přece jen výraznější a zaslouženě vyhrál zásluhou dvou Jenáčkových a jednou Balaštíkovou brankou po šedesáti minutách 3:0.

      Pojďme ale na popis událostí pěkně popořádku. V úterý ráno vstávám do práce přece jen slavnostněji. Před půl šestou sundávám ze zdi po pěti měsících Pivka12, oblékám jej na sebe a vyrážím na kole do práce. První údivné pohledy přicházejí hned před domem od lidí čekajících na svou ranní tramvaj, další po chvíli od policejní felicie, která evidentně zpomalila a já je elegantně předjel, pak v Shoping parku, kde jsem se náhodou střetl s nechápajícím klenbovníkem, který spěchal do práce a hlavou kroutil ještě dlouho a nakonec i v práci: "Už zase!? Není to trochu brzo?" To už reagovali kolegové. Čekali jsme s Pivrncem pohodu, ale ta nám dopřána nebyla, takže jsme nakonec rádi, že odpolední vlak stíháme. Co už jsme však nestihli? Zahnat před cestou žízeň. Sedáme do klimatizovaného vagónu, ale po pár minutách nám přijde, že nefunguje. Opak byl pravdou, protože, když po hodině vystupujeme v Otrokovicích, facka, kterou dostáváme, je šílená. Tady mají snad hodně přes třicet stupňů!

      Okamžitě zacházíme do Mašinky na dlabanec (vřele doporučujeme, poáč ty ceny a výběr jídel jsou bezkonkurenční!) a nějaký ten Gambáč. Před "naší" kozou přicházejí na jedno taky Tlumačáci a tak v 15:41 míříme ve slušném počtu do Zlína. Tam je pro nás překvapením nová zkratka k podchodu a přece jen trochu snesitelnější počasí. Zbývá čas i na nějaké to pivko v Novestě a před pátou, pořádně natěšení, vcházíme do medvědí arény. Fantastickým překvapením je chlad, který neuvěřitelně intenzivně stoupá od ledu a my víme, že tady pobejt bude radost. Aréna doznala několika pozitivních změn, ale ty registrujeme později, protože po hymně už přichází na řadu hokej. Letos první!!!

      Oba týmy se evidentně šetří a to až příliš. V brance se na první třetinu předvádí Murín a máme z něj pozitivní dojem. Několik střel, které přicházejí, kryje brilantně. V okamžiku, kdy na se na panelu rozsvítí 9:07 poprvé burácí těch několik set (přesně 1150) fanoušků po pěkném Jenáčkově góle. Známe tedy autora i čas prvního gólu. Škoda jen těch přesilovek, které Medvědi nedokázali využít. Závěr první třetiny je pak tím hokejově nejlepším, co nám dnešní zápas přinesl.

      Na druhou třetinu už koukáme společně s exhráčem, dnes Predátorem Pivkem a jediné, co stojí za zmínku je nádherný Barinkův gól (za asistence Mokrejše) do prázdné opavské svatyně. Vedeme dva nula! Čas: 31:58. Třetí třetina je už k uzoufání nudná, přesto ještě jedna radost na naší straně v čase 50:33 a opět úspěšný Jenáček, jemuž asistoval Nosek se Zubíčkem. Ano, takhle přesně ten zápas měl k naší spokojenosti dopadnout. Ještě závěrečná děkovačka a míříme stále za světla dolů k vlaku. Je skvěle!

      Tady vyprávění může končit. Tradičně dojíždíme na hokejovou "jízdenku" kozou do Otrokovic, loučíme se s Tlumačováky a stíháme ještě jeden kousek v Mašince. Tlumačáci se pak s námi loučí ještě jednou a to v okamžiku, kdy náš vlak projíždí Tlumačovem. Umávat se můžeme všichni...

-md- 06.08.03

NEJBLIŽŠÍ AKCE:

TIPSPORT CUP

LR CRYSTAL CUP TRENČÍN

EXTRALIGA 1.KOLO
12. září 2003

KLENBA

Čtvrtek 7. srpna
Polévka:hovězí vývar
I:kapucínský guláš, houskové knedlíky
II:šopský salát s kuřecím masem, veka
Pátek 8. srpna
Polévka:kulajda
I:smažený vepřový řízek, plátkový bramborový salát se zálivkou
Pondělí 11. srpna
Polévka:čočková
I:kuřecí maso v bramborovém těstě
II:řecký kuřecí salát, tmavý chléb
Úterý 12. srpna
Polévka:zeleninová
I:moravský vrabec, špenát, bramborové knedlíky
Středa 13. srpna
Polévka:rajská
I:krůtí nudličky se zeleninou, těstoviny, přízdoba
Čtvrtek 4. srpna
Polévka:fazolová
I:pečené kuře, rýže, kyselá okurka
II:kuřecí plátek, zeleninový salát s jogurtovým dresinkem
Pátek 15. srpna
Polévka:gulášová
I:přírodní marinovaný vepřový řízek, hranolky, tatarská omáčka

Menu podáváme od 12. do 15. hodin (nebo do vyprodání)!
Cena: 49,- Kč