Hlavní stránka <<< >>> Archiv

Lockay Medvěd Norsko Pecka Roháče pan Roman Svojanov Vaček (Alík)
Občasník všech, kteří ví 15. červenec 2002 ročník 3/2002 číslo 38.
Léto 2002 Archiv Náš diář O nás Vzkazník
EDITORIAL No. 38
Naši čtenáři,
Medvěd. Šéf a majitel myšlenky spící.       léto už se nám rozeběhlo na plné obrátky a s ním i velmi oblíbená okurková sezóna, které jsme trochu podlehli i my. Právě proto se holt budete muset smířit s tím, že Thájmsy budou podstatně méně obsáhlejší. I my dáváme přednost příjemnému válení někde u vody a nebo se třeba bavíme sportováním, či sedíme na zahrádce u vychlazeného pěnivého moku a sledujeme frkot kolem, abychom konstatovali, že léto je skutečně nejkrásnější období.. Konečně po dlouhé době přijde i na očekávané Spolkové spanilé jízdy, neboť se nám náš Sporťák uzdravil a Kufberka slušně chytla cyklistika.
      Tentokrát v Thájmsech najdete tři novinky, z čehož dvě se týkají akcí na Mirotínku a festivalu v Ostravě a třetí mých stránek. Neopomeňte si přečíst Deset otázek, neboť takové sado-maso, které prožívá ženský světový tenis, se opravdu jen tak nevidí. Skoumal vás v Cestě z města dovede všemi možnými způsoby na zahrádku do Klenby a na závěr si můžete dát třeba Tatabojs, na kterých jsem zcela očekávaně ulítl. Létu Zdar!

Medvěd


MOJE HOLKI part two
      Zajisté si ještě pamatujete, kterak náš reportér zaznamenal Lockaye na Svojanově v poměrně choulostivé situaci, kdy obíhal pět šarmantních dam a ... nic. Něco podobného se nám nyní podařilo ulovit na Fünfa. Posuďte sami:

První pokus...


Druhý pokus...


Hele, vole, na Danu mi nesahej!


Fünfíku, nezlob se na Zippíčka. Holt jsi to asi trochu přehnal.


No, snad se zas tak moc nestalo!


Nebo, že bych raději...


Díky, kamaráde, ale jak koukám na některé své kamarády, plakal bych, plakal.


NOVINKA

NEPLÁNOVANÝ MIROTÍNEK

5. až 7. července
      Po několika minutách už stojím u bývalé Alfrédky. Lidí je tady více než dost, jen tady jaksi něco chybí? Ano, chata tady taky v předjaří shořela a zbyla z ní jen poměrně malá kupička ohořelých zbytků. A hlavně obrovská betonová plocha připomínající Stalinův pomník v MNM. Vylezl jsem si po těch schodech do nebe a koukal na rovnou betonovou plochu, aby na mě po chvíli přišel smutek. Kdepak, tady nebudu už ani minutu! Ostatně mne čeká báječný sjezd do Staré Vsi, tak proč jej oddalovat? "Pane, pojďte si hrát..."

COLOURS of OSTRAVA

      O třetím prázdninovém víkendu se odehrál v prostoru známé Stodolní ulice a v areálu Černé louky hudební festival Colours of Ostrava. Organizátoři společně s městem Ostrava se i touto cestou pokoušejí město propagovat, jako město vhodné nejen k žití, ale i zábavě. Zda-li se to podařilo, jak vše probíhalo a jak jsme se bavili najdete právě na naši stránce v Našem diáři.

MEDVĚDŮV BEDEKR

aneb Turistické známky trochu jinak
      A ještě jednu turistickou známku vám tady nabízíme jako upoutávku na postupně předělávaný Medvědův bedekr neboli trochu jiný seznam turistických známek. Po úvodních nových sekcích Broumovského Mezihoří a Beskydech nyní přišly na řadu jeskyně v České republice a Moravský kras...

bikeCESTA Z MĚSTA (7)
VŠECHNY CESTY VEDOU DO KLENBY
      Ano, je to tak, všechny cesty nevedou do Říma, nýbrž do naší nejoblíbenější hospůdky Klenba v Klimkovicích. A tak si pro všechny neznalé povíme, kterak se do Klenby dobrat a pokud budete mít štěstí, třeba tam najdete některého ze členů našeho spolku.
Letecky:
      Nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Mošnově u Ostravy. Od letiště jezdí už několik let MHD autobus č. 33, kterým se dostanete do Hrabůvky a poté tramvají č. 17 až do Svinova. Dále viz kolonka Autobus.
Autobusem:
      Výchozím bodem bude stanoviště autobusů MHD pod Svinovskými mosty. Máte na výběr dokonce ze čtyř linek: 46, 76 - dojedete do Polanky na konečnou a vydáte se dále po asfaltce směrem do centra Klimkovic. U Interiéru se dáte doleva a do kopce kolem domova důchodců dojdete po zhruba patnácti minutách přes náměstí ke kostelu. A za kostelem vlevo je Klenba; 53 - ze Svinova na zastávku Požárnická a nahoru do kopečka přímo za nosem až do Klenby; 64 - ze Svinova na zastávku Klimkovice kult. dům a křížem zpět.
Tramvají:
      Ještě na Silvestra roku 1977 jezdila ze Svinova do Klimkovic tramvaj. Dnes už po ní zůstaly jen zbytky tratě, několik podjezdů a třeba budova nádraží v Klimkovicích, kterou uvidíte cestou z konečné busu 46 po levé straně cesty za pneuservisem. Takže od nejbližší tramvajové zastávky je to pěkný kus cesty. Můžete si vybrat již zmiňované Nádraží Svinov anebo pro zpestření konečnou Vřesinská, od které se dá dojít rovně až do Klimkovic.
Autem:
      Klimkovice se nacházejí na bočním tahu Ostrava-Olomouc, takže pokud pojedete z Olomouce přes Potštát, Fulnek a Bílovec na Ostravu, na křižovatce na kopci v Klimkovicích odbočíte doprava a za kulturákem necháte auto a jste u Klenby. Směrem od Ostravy projedete téměř celými Klimkovicemi a na křižovatce na Hýlov se dáte doleva ke kulturáku.
      Takže, nic na tom není, a pokud budete mít chuť, přijeďte se za námi podívat. Rádi s vámi posedíme.
Dnes je .
Svátek slaví .

NEJBLIŽŠÍ AKCE:
VLAK PIVA A POHODY
3. srpna 2002
trať Olomouc - Jeseník

Hledáte další akce? Jsou v Našem diáři!

10 otázek ?
... pro sestry Williamsové.
      Dostalo se nám cti, že na Deset našich otázek se rozhodly odpovědět společnými silami světové jedničky ženského tenisu - sestry Williamsovy. Ovšem jak se později ukázalo, jsou naše otázky natolik záludné, že se Venus se Serenou rozhodly jejich znění lehce poupravit. Jak se můžete sami dále dočíst, šlo v podstatě o změny kosmetické...
1. Zítra spolu hrajete o titul. Jak hodně to bude jiné oproti finále French Open?
   Venus: Zítra to bude finále Wimbledonu.
2. Co pro vás znamená hrát proti sestře?
   Venus: Nevím.
3. Loni jste Heninovou porazila ve finále, letos už v semifinále. Jaký byl rozdíl mezi těmito zápasy?
   Venus: Nevím. (smích)
4. Cítíte se, jako byste zítra hrály finále grandslamového turnaje?
   Venus: Jistě. Vždyť je to grandslam!
   Serena: Samozřejmě. Je to Wimbledon! (smích)
5. Budete nervózní?
   Serena (ve čtvrtek): Když jsem se v Paříži dozvěděla, že budu druhá na světě, byla jsem hodně nervózní. (V pátek): Už nebývám nervózní. (a ještě týž den): Jsem nervózní jen v prvním kole.
6. Myslíte, že novináři příliš kritizují vaše vzájemné zápasy?
   Venus: Nevím.
7. Jaký je mezi vámi největší rozdíl?
   Venus: Serena má každý rok nové auto. A na kurtu hraji radši pomaleji.
   Serena: Jako že já dříve zakončuji míče?
   Venus: Ano, myslím, že já to dělám pomaleji.
   Serena: Hmmm.
8. Jak důležitý je teď pro vás úspěch ve čtyřhře?
   Venus: Určitě hodně, jsme rády, že jsme postoupily ... kam jsme to vlastně postoupily?
   Serena: Do semifinále.
   Venus: Ano, jistě, do semifinále (smích).

KULTURA ZA 350
Tatabojs, 12. července, Colours of Ostrava, 23:00 a dále
      Když jsem zhruba před rokem a půl viděl Tatabojs na živo poprvé v ostravském Parníku, netušil jsem o jakou hudbu se vlastně jedná. Tenkrát mě hodně zaujala a postupem času se mi začala líbit více a více. To bylo aktuální album Futuretro. S Tatabojs, které znala skutečně jen hrstka zasvěcenců, hrával ještě Marek Doubrava a Klárka vystupovala ještě coby Special guest star. Kluci tenkrát viditelně s elektronickými zvuky teprve začínali a koncert byl příjemně komorní.
      Za to dnes vystoupili jako hlavní hvězda pátečního večera na hlavním pódiu Colours of Ostrava. Říkal jsem si, že i kdybych měl zaplatit vstupné jen za tenhle koncert, tak mi těch 350 Kaček rozhodně líto nebude. Do areálu Stodolní ulice jsme dorazili trochu neplánovaně později než jsme chtěli (a já v dost podroušeném stavu). Ostrava žila klasickým pátečním ruchem, jen polovina Stodolní ulice byla ohrazena a k ní přibyl velký prostor před Bauhausem, chlouby to moderní architektury uprostřed města, na níž jsem se netrpělivě přesunul chvíli před začátkem koncertu. Plac byl velmi slušně zaplněný, ale i tak jsem se vydal do kotle pod pódium, neboť jsem si chtěl užít koncert naplno.
      Věděl jsem, že určitě během koncertu totálně ulítnu na skladbě Attention aux hommes!, ale že s ní Tatabojs začnou, tak to jsem skutečně netušil. Pěkná pecka na začátek, která báječně rozproudila snad úplně všechny, před pódiem každopádně. Mardoša se také hned od začátku nešetřil a začal bláznivě lítat po pódiu. To jsem si říkal, že jestli takhle blbne na začátku, tak to bude docela bomba teprve u Tanečnice, kterou nám ale velmi překvapivě nakonec vůbec nenabídli! Každý z posluchačů musel hned zjistit, že pecek je na novém albu Biorytmy i bez ní skutečně dost. Konečně s výjimkou Náměsíčné, Tanečnice a Shower Girl (pochopitelně!) nám přehráli vše a z minulého Futuretra vytáhli "jen" Vesmírnou a Geometrickou; tedy opět žádná Ramínka ani Maličká.
      Bombastický koncert s ještě bombastičtějším zvukem - ten mi dal vzpomenout na osm let starou floydovskou lahůdku na Strahově - ukončili B.M.O. a já se mohl odpotácet zpět za ostatními. Tentokrát jsem ovšem nevrávoral opíjením, nýbrž totální fyzickou a hlasovou likvidací. Tričko jsem mohl ždímat. Skoumal může holt jen litovat, že neopustil firemní fotbálek ve Vrbici přece jen o něco dříve...

-md-

Léto 2002 Archiv Náš diář O nás Vzkazník