| Hlavní stránka | <<< | >>> | Archiv |
|---|
| Lockay | Medvěd | Norsko | Pecka | Roháče | pan Roman | Svojanov | Vaček (Alík) |
|---|
| Občasník všech, kteří ví | 1. srpen 2002 | ročník 3/2002 číslo 39. |
| Léto 2002 | Archiv | Náš diář | O nás | Vzkazník |
|---|
EDITORIAL No. 39
Sákryš, lomí se nám prázdniny! To už jsme vážně v poločase? Tak s tím už je skutečně třeba něco dělat! Po dvou letech se mi zastesklo po putování na kole; jen tak. Byli jsme totiž s naším spolkovým sporťákem Lukášem prověřit naše schopnosti na Kysuckých kopcích a v době, kdy jsme utráceli všechny své skorokoruny za pivo a kafe, seděli u stolu v socialistické hospodě s jedním místním dědou, jehož játra by určitě mohla povídat, slyšeli, jak u nás je dobře a tady přesně naopak, za pultem stála mladá šenkýřka, částečně otrávená tím, že tady musí být a zároveň částečně potěšená naší přítomností (poáč je konečně nějaká změna), nad námi ve vzduchu se držel těžký vzduch z cigaret a vládla ospalá pokostelní nedělní nálada, tak právě tehdy jsem získal chuť k putování na kole. Nejlépe na Slovensku, protože to mám skutečně velmi rád. Jak jsem již řekl, máme teprve poločas, takže snad ještě k něčemu dojde. Miínimálně pojedeme osmého srpna oslavit Kufberkovu třicítku na kolech do Soběslavi a snad zvládneme i drsný výšlap na Martinské hole. Teď se však z největší pravděpodobností vidíme na Bystřičce a to je jen dobře!Thájmsy jsou tentokrát odpočinkové. Myšlenky se jednotily krátce v nepříliš dlouhých pauzách mezi aktivací Sviňákova (etapa 6.3), definitivkou v Jistebníku (ESA 12) a Poláškem. A propós, Polášek. Konečně mám pořádnou hospodu hned vedle práce, kam můžeme s kolegy po práci zajít na jedno. Tamní Millenium je vyhlášené a je jen ironií osudu, že všeho dobrého bude jednou konec. Příští rok nám Poláška zbourají, tak se ještě stihněte včas zastavit! Dovolím si ještě pár slov k sloupku o mně a Thájmsech. Fakt to nemám lehké a velice rád si rýpnu do citlivého místa. Je vás totiž, našich čtenářů, čím dál více, takže se nemusím bát nějaké nepřízně a taky čekám, že se rádi vyjádříte k níže napsanému i vy. Vzkazník je tu pro vás a webmajstro slibuje, že bude archivovat včas a kvalitně! VÝJEZDNÍ ZASEDÁNÍČeská Třebová, 16. červenceVlastně ani původně o žádné zasedání jít nemělo. To se jen Kufberek rozhodnul, že si zajede na pivko do Vačkova za Vačkem. V hospodě se měli objevit ještě jacýsi Sylva a Jahoda. Jenže zpožděný vlak z Ostravy jejich původní plán (respektive místo činu) změnil na Českou Třebovou a do toho všeho jsem se i já rozhodl, že bych si na oběd mohl zajet do Třebové.S Kufberkem jsme se po vlaku chvíli naháněli (on seděl v jedničce, já jaksi ne-e, poáč nemůžu) a nakonec se sešli v jídelním voze JLV a.s. Ten by sice sám o sobě stál za obsáhlý materiál sám o sobě, neboť na něco tak strastiplného jsem už dlouho nenarazil, ale nakonec jsme se s cenou 35Kč za Budvar12 smířili, dali dva a těsně před Českou Třebovou korunovali vše jedněmi Krušovicemi za 25. Holt, žíža je žíža. Vaček nám přišel na nádraží naproti. Od západu se sice hnaly černé bouřkové mraky, ale to nám nezabránilo, abychom nesedli mezi trávnické paneláky (Mimochodem, neměl by se název Trávník taky zakázat?) na zahrádku jedné z mnoha místních hospod. S radostí jsem musel kvitovat, že i tady se sympatické hospůdky za posledních pár let pěkně namnožily. Kvalitní jídlo jsem ještě stačil sníst, začalo nám krápat a my se záhy přesouváme dovnitř. To už šenkýřka nad námi sbalila poslední parizol. Netuším, jestli nás tím chtěla z hospody vyhnat, ale to se jí rozhodně nepovedlo. Ještě před naším odchodem dovnitř přišla za Vačkem jistá Sylva. Velmi sympatická mladá rodačka z České Třebové. Sympatičtější o to víc, že jí nedělala komunikace s námi cizáky žádný problém. Kdeže se s Vačkem seznámili? Inu, na italštině... Vykládalo se nám velmi příjemně, až jsme si první plánovaný vlak nechali ujet. Na druhý (Hutník) jsme se ale již za prvních kapek druhé bouře přesunuli. Za pořádné průtrže mračen pak s Kufberkem odjíždíme směrem zpátky. Ještě chvíli jsme vykládali, abychom někde za Olomoucí přešli do spánkové pohotovosti, která nám vydržela až do Sviňákova. Škoda jen, že to odpoledne tak rychle uteklo. -md- bikeCESTA Z MĚSTA (8)NOČNÍ TRIP z 27. na 28. červencePamatuji si, že kdysi dávno v roce 1994 jsem byl na hradě Helfštýně na festivalu Folky-nefolky a po skončení produkce někdy kolem druhé hodiny ráno jsem se rozhodl, že sednu na kolo a dojedu domů. Až na výjimku obcí a měst byla po cestě tma jako v pytli a domů jsem tenkrát dojel až za svítání. Něco velmi podobného se nám v posledním červencovém víkendu s Lukášem také podařilo.Jak už víte z jiného článku, navštívil Kufberka v Ótravě Vaček. V sobotu navečer jsem se s nimi domluvil na hospodu v Proskovicích, kam jsem přivezl zapůjčené fotky. Jenže se mi vůbec nechtělo posedávat a tak jsem se domluvil se Sporťákem Lukášem, aby mne v Proskovicích U Lesa, jak se ta hospoda jmenovala, vyzvedl. Po sedmé hodině se tak skutečně stalo a my vyrazili na kole společně ještě s jistým Karlem na Krmelín. Tam jsme si prohlédli krmelínský Stonehenge a popojeli cestou necestou, přes louky, pole a kus lesa do Staré Vsi, kde jsme dali jedno cestovní pivko U mlýna. Po osmé večerní jsme pak vyrazili ještě kvalitnější necestou ke koupališti za Trnávkou. Vedla nás jedině chuť mocné přitažlivosti Gé, kterou tam ve stánku mají, protože jsme si potřebovali spravit chuť po Maestru. Dobrá věc se podařila a v okamžiku, kdy se hudba z reproduktorů počala linout již pěkně hlasitě, jsme zvedli kotvy a za tmy se začali přesouvat směrem k domovům. Cestu přes Petřvald znám jen ve dne a tak bylo celkem zajímavé z jejího vrcholu sledovat okolí. Támhle svítil věnec lamp v Kopřivnici, na druhé straně lázně na Hýlově a kdesi na jihovýchod svítila nejvyšší červená lampa na Lysé hoře. Prostě nádhera! Po vykoukání jsme opět sedli na svá kola a dojeli k fotbalovému hřišti za Petřvaldem, kde zrovna začal koncert místní kapely Rezon, což nám nedalo a aspoň chvíli sledovali výkon kapely, abychom konstatovali, že ten Elán zní přece jen v originále lépe. Ale i tak nás kapela celkem naladila a odsouhlasili jsme si nápad, že bychom se mohli vydat na rockovou Horní Lhotu, kam se stejně jako my chystal i Kufberek s Vačkem. Ještě musím zmínit, jak bylo zvláštní, že lidé, kteří sem na Rezon přicházeli za zábavou, byli už slušně sťatí. My ovšem nikoli a tak sedáme na kola, začínáme šetřit světlem a přes Petřvaldík a Košatku jedeme dále. V Jistebníku U Bernarda jsme už museli zastavit. Žízeň byla veliká a i přesto, že vevnitř vládla uzavřená hasičská zábava, dostali jsme dva kousky. Sedli jsme na zápraží a vykládání nám jen občas přerušil kilometr vzdálený přejezd. Funglovka, která je v provozu teprve druhý den, má elektronické zvonce a ty se fakt večerem kvalitně nesou. Vracíme sklo a vyjíždíme dále. To ještě netušíme, že na další pivo si ještě pěkně počkáme! Z Jistebníku se cesta začíná zvedat do Opičích hor. Z Olbramic, tedy na jejich konci na vrcholu drsného kopce, se nám otvírá další nový pohled na města kolem a také se zezadu začíná drát na svou dnešní pouť lehce couvající měsíc. Hospoda ve Zbyslavicích nás ještě neláká. Je tam sice pořádně rušno, ale Radegast nechceme. Jedeme dále a zapomínáme, že už je téměř půlnoc. Cesta se proklikatila Kyjovicemi, odkud pořádně padáme do Zátiší, ve kterém už zcela jasně rozlišujeme, že nahoře nad námi je Horní Lhota a hrají Ty syčáci. Čekal nás tedy opětovný výjezd do kopce. K rockové Horní Lhotě máme slabost. Zažili jsme její úspěchy i pády a i přes slušný program je tady dnes poměrně málo lidí. Snažíme se kontaktovat Kufberka i Vačka; zcela marně. Doposloucháme tedy aspoň za plotem Ty syčáky a rozhodujeme se k odjezdu. Vždyť kousek odtud je Dolní Lhota, hospoda Pod kaštany a v ní Budvar! Pivo možná v hospodě bylo, ale také tam byla tma a naprosté ticho. Tady dneska už fakt nic nedostaneme! Sedáme rychle na kola, protože v údolí Porubky je na červenec a můj vkus příliš chladno, a pokračujeme dále. Kam? Zkusíme Mexiko! Přes Vřesinu jsme si opět šlápli do kopce, pak jedno sedlo a ... a zavřené Mexiko. Je fakt, že půl jedné je už dost pozdě a tak se rozhodujeme k poslednímu zoufalému kroku: "Doufám, že nám Věrka nalije!" Nalila! V Klenbě to vřelo, poháry přetékaly pivem a jeden putovní dokonce šampusem, Věrka fungovala a my konečně dostali tolik vytoužený mok. A pak ještě jeden. Časem zima dorazila i sem a tak jsme se ve dvě hodiny po půlnoci rozloučili a každý jsme si vyjeli svým směrem. To už byl měsíc pořádně vysoko, nebe vymetené a vesnice po cestě překvapivě rozsvícené. Jezdění v noci nebylo dneska vůbec špatné! Jo, abych nezapomněl: najeli jsme nějakých osmdesát kilometrů, z nich převážnou část za tmy a stálo to za to! Někdy to také vyzkoušejte! -md- |
NOVINKYTour de Kysuca14. července
Z Mostů u Jablunkova je to na Hrčavu něco málo přes deset kilometrů a vesnice se vlastně vynoří za levotočivou zatáčkou v podstatě jako v pohádce. Četné dřevěné stavby, malebně zasazené do krajiny, potěší nejedno srdce, stejně jako zjištění, že na nějakých tři sta obyvatel jsou tady hned tři hospody. My si vybíráme Deny-bar především z důvodu, že zde mají na čepu Budvar. Ten nás nezklamal a já jen žasnu, že i tady na nejvýchodnějším cípu České republiky si člověk může dopřát proslulého Kumburáka nebo Broučka. Netušíte, oč se jedná? Proslulá piva Novopackého pivovaru...
LFF ŘÍČANY 200220. a 21. července ŽABANT POHODA 200219. až 21. červenceZatímco někteří lidičkové aktivně trávili víkend u Lukase v Říčanech, vydal se naše webmajstro Skoumal směrem zcela opačným. S jistými cestovními problémy dorazil do Trenčína, kde se odehrával hudební festival. Skoumal bedlivě naslouchal, vnímal všemi smysly a stejně jako loni i letos přináší na náš web své postřehy...VAČEK V ÓTRAVĚ26. až 28. červenceMáme konec července. Půlí se nám prázdniny a právě na poslední červencový víkend se domluvil Vaček s Kufberkem, že první navštíví druhého ve Městě Omezených Možností. Kromě toho se měli viděti se zbývajícími dvěma účastníky červnového zájezdu v Itálii a také s jistou Darinou, kterou Vaček znal dosud jen přes esemesky. Něco se nám také doneslo, že měla přijet i jistá Sylva z České Třebové, která chtěla poznat Medvěda v akci tak dokonale, že u něj chtěla i přespat. Jak vše nakonec dopadlo se můžete dozvědět třeba i z následujících dvou článků...ZE SPOLKUVačkova Klenba Speciál
Onen pátek byl poměrně frišný. Dělali jsme v práci do večera a navíc se nedařilo. V době, kdy Vaček přijížděl do Ostravy, jsme stáli se Skoumalem na trati, poslali Vačkovi do vlaku SMS a čekali na jeho průjezd, abychom mu zamávali. Nestalo, neboť se Vačkovi nepodařilo otevřít neotevíratelné okno a tak nám prý mával aspoň za sklem... Se Skoumalem se teď vidíme poměrně často, protože u nás ve Sviňákově reguluje a práce je víc než dost. Na večer tedy i my opouštíme Sviňákov a míříme do Klenby. Já na kole a Skoumal využívá firemního taxíka. |
Svátek slaví . NEJBLIŽŠÍ AKCE:16. až 18. srpna tradiční festival Na Bojišti tour de Martinky 24. srpna cyklotrip po Malé Fatře SILVESTR 2002 od 28. prosince Opevněný areál České dráhy Frýdlant nad Ostravicí
 To jako fakt?
 Jo, jo...
2 OTÁZKYPro Milana Caise
Odjíždím po půlnoci z práce. Je vlastně už středa 31. července. Slyším, že od jedné hodiny je hostem Noční můry Radiožurnálu Milan Cais z Tatabojs. A to už je něco! Začínám kroužit na kole kolem Ostravy a i přes plánovanou výluku vysílače právě v Ostravě, čekám na určený čas. Odezněly zprávy v celou a v tu chvíli vjíždím za přejezd v Polance směrem na Starou Bělou. V Poodří, kam jsem právě dostal, se líně válí první mlha, přes ní se dere couvající měsíc a do toho začínají znít první tóny Tanečnice. Zpívám si na plné pecky s Milanem Caisem a užívám si jízdy, při které rozjíždím okolní stojící mlhu. Jestli jste tuhle skladbu neměli při jízdě na kole ve stejné situaci v uších, můžete jen závidět. V opačném směru si ji totiž užívám pravidelně každé ráno, kdy tudy jedu do práce. Tentokrát jde ale přece jen o něco jiného! Milan Cais je hostem Radiožurnálu a mně se domů nechce dříve než skončí "jeho" hodina. Nicméně než Anička Lennoxová dopěje své No more I love you´s, jsem doma a vytáčím číslo do studia. Dovolat se v tuto dobu není problém a za chvíli jsem ve vysílání. Děkuji prostřednictvím Milana Caise celým Tatabojs za perfektní výkon na Colours of Ostrava, kterým mi dali vzpomenout na osm let starou záležitost na Strahově - Pink Floydy (Cais: "Ty, bláho!") a dále se ptám:1. Proč jste nehráli na Barvičkách Tanečnici? "Tanečnici hrajeme jen na úplných koncertech, protože je pro mne zpěvácky velmi těžká a náročná a i na Colours of Ostrava jsme měli relativně malý časový prostor..." 2. V Ostravě jsem skutečně ulítl a zajímalo by mne, zda i na Trutnově předvedete stejný výkon? "Budeme se hodně snažit! Je fakt, že na Colours of Ostrava jsme hráli na aparatuře, kterou jsme ještě nikdy předtím neměli k dispozici, ale i na Trutnově se budeme snažit nezklamat." Tolik exkluzivně Milan Cais pro posluchače ČRo1 - Radiožurnálu po půl druhé ráno dne 31. července 2002 a zprostředkovaně pro Frýdlantské Thájmsy. Více na www.tatabojs.cz. -md- SLOUPEKDělat noviny je fakt těžké!1) Tak třeba: Kufberek s Brekounem mne navrhli na vyloučení ze Spolku. Důvod? Nějak nemohou skousnout, že píšu o všech a sebe prý totálně zanedbávám. Jde jim o to, že údajně, když se oni někde kvalitně zpumprlikují, je to hned v Thájmsech, kdežto, když se něco podobného "povede" mě, Thájmsy mlčí. Tím, co o mém bytí či nebytí ve Spolku rozhodne, se měl stát zápis z Barviček. Jestli o sobě nenapíšu ani slovo, vyrazí mě!2) A nebo: Ze strachu, aby se informace o těhotenství jedné naší kamarádky nikdo nedozvěděl příliš brzy, raději mi Kufberek nic neřekl. Přece bych to vyslepičil hned v mimořádném vydání, ne!? 3) A ještě jedna SMS: "Tos posral! Tímto si u mne definitivne skoncil!!!" S dovolením bych se rád k těmto třem věcem vyjádřil. ad1) Ke své účasti a hlavně svému chování jsem se vyjádřil, o čemž jste se konečně mohli všichni přesvědčit. Vůbec mi ovšem nešlo o nějaké členství ve Spolku, protože bych se stejně, vzhledem k aktivitám výše jmenovaných pánů (obzvláště stav spolkové pokladny je víc než zoufalý!), nemusel vydávání vzdávat. Psaní o sobě mi činilo problém jen proto, že sice internetový exhibicionista jsem, ale myslím si, že i bez tohoto by stačilo. Thájmsy píšu především pro své přátele, kterých si vážím a budu rád, že mají kam kouknout, když budou o sobě mít jistou evidenci na síti. Navíc jsem Kufberkovi a Brekounovi opět připomněl, že se mohli k Barvičkám vyjádřit sami. V zápětí se mi dostalo od Kufberka odpovědi, že bych to "tam" stejně nedal a Brekoun dodal, že on psát neumí a že když to sesmolím, tak on to poopraví... Obě odpovědi si dovoluji považovat za poněkud (lepší slovo nenajdu) debilní. Máte-li někdo snad důkaz, že něčí příspěvek byl zcenzorován, dejte nám vědět. ad2) Dávat takovou zprávu do Thájmsů v době, kdy jde již o veřejné tajemství má určitě význam. A navíc: Každý ví, že jakmile se dozvím něco pikantního, okamžitě vše vyslepičím a o to s větší chutí, když mne dotyčný naléhavě požádá, abych to nezveřejňoval. Jsem přece známá svině a tohle určitě rád potvrdí každý z vás. 
ad3) Až po několika týdnech se mi doneslo, že Brekoun tohle napsal v okamžiku, kdy si na stránce O nás přečetl, že je: "Brekoun Jednička, Korepetitor na baterky a Kandidát na trafikanta." Za vším si stojím, neboť skutečně pro Spolek v posledních měsících nehnul ani prstem a svým nadranním vystupováním a opakovaným opileckým řvaním v jedné nejmenované ulici v Klimkovicích dělá Spolku pěknou ostudu!To vše nepíšu v žádném případě ve vzteku. Jen mne mrzí, že když vytloukám já peníze z vás ostatních na chod webu, je všechno v pořádku. Ovšem jakmile se má do něčeho takového pustit jiný Spolkař, je skutečný problém: "Přece nebudu zrovna já žebrat!!!" Taky mne mrzí, že někdo považuje Thájmsy za Medvědovu hlásnou troubu. Jasně, pořád někoho otravuji 10 otázkami, ale skutečně to dělám pro sebe? Přátelé, pro to všechno si vás dovoluji vyzvat: "Pojďte dělat Thájmsy společně!!!" Už teď se těším na ohlasy. md;-) |
| Léto 2002 | Archiv | Náš diář | O nás | Vzkazník |
|---|
