chat

Akce roku 2011

Náš diář

neděle 8. května ... a také den ruské pabjédy!

      Sobotní večer jsem pod náporem únavy opustil již kdesi před půlnocí. V osiřelé "trojce" jsem seznal, že Doktor s Kufberkem jsou už vážně pryč. Občasné probuzení mi přinesl oknem přicházející hukot z venku. To když zodpovědní řidiči cítili kromě potřeby rozboru psychológie hry Macháček dát průchod plynům až do plic. Samozřejmě nešlo popustit nepřetržitému proudu píčovin a já se přistihl, že přesně takhle se směju náhlému vtipu při televizním Silvestru. Teda když se náhodou vzbudím:-)

VELKÉ KARLOVICE - Podťaté - Leskové - sedlo U Tabulí - Bumbálka - Třeštík - Hlavatá - Mezivodí - údolí Lučovce - sedlo Lhotská - Kociánka - Podolánky - údolí Čeladenky - Čeladná - Opálená - traverza Ondřejníku - hájovna - Kozlovice - mlýn - Dolní Sklenov - Rychaltice - Fryčovice - Brušperk - Stará Ves nad Ondřejnicí - Krmelín - Palések - U Matěje Stará Bělá: CZE-USA 4:0, 94km

      Ráno nezačalo vůbec dobře. Mračna, že by se dala krájet (a možná ještě dál...:-)), jasně definovatelné šustění stromů pod náporem deště. Po roce dejá-vu a mé chmury, že snad budu muset k přesunu použít opět Pištakáru. Dámy jsem svým brzkým budíčkem překvapil a i já jsem musel konstatovat, že i s přihlédnutím k fatálním podmínkám propařené noci z pátku na neděli jsem superlativně disponován. Kolem deváté hodiny se začaly vylupovat postupně i ostatní známé xichty. Tu s větším, tu s menším úspěchem. Překvapivé bylo, že do role řidičů se dobrovolně vůbec nikdo nehnal...
      Devátá hodina rozhodla. Vítr sice neustával, ale kapky stejně jako hutná mračna z okolí pařeniště valem mizeli. Seznal jsem, že původní plán netřeba měnit a mohu směle vyrazit bez jasné představy trasy směrem k Ostravě. Nezbytná rozlučková sekvence proběhla naštěstí rychle. I tak mne již třetím rokem zdraví Mišpulín obvyklým: "Tak nazdar, pane kolego. Aspoň prozatím":-) Naposled mávám a mířím dolů ke kruháči.

sedlo U Tabulí, 14.km, nečas/slota na pomezí ČR/SR, 11a.m.
      Zkouška charakterů. Jak jinak nazvat 14 kilometrů trvající stoupák navíc proti větru. Ale zdolal jsem! Už jen představa, že by někdo opouštěl náhodou Dejchánek a potkal Medvěda trapně jdoucího vedle kola... Tahle myšlenka mne hnala až tady k Tabulím v domnění, že to nejhorší mám definitivně za sebou. S výjimkou dvou fotek a čurpauzy jsem se nijak nezdržoval. Fukejř pronikal i pod bundu závratnou rychlostí. Tak hurá do provozu!

Mezivodí, 24.km, 11:24
      Jen krátký oddech pod zdejší sjezdovkou. Škoda zavřeného bufetu, jedno by se sneslo a navíc v zákrytu před vichrem a na sluníčku by to už šlo! Hlavní cesta kolem Bumbálky je vážně opruz i před nedělním polednem a zase jako vloni je rozdrbaná. Navíc vlhké vlny zfrézované vozovky mi občas slušně rozhodily sandál, což jsem si při té částečné ztrátě soustředění vážně nezasloužil. Tady na Mezivodí padá rozhodnutí, že kašlu na hlavní cesty a raději se překulím přes vršky do Podolánek.

sedlo Lhotská, 29.km, poledne!
      ... a báječný pocit k tomu. Tímhle směrem jsem snad spojovací cestu z Podolánek do Mezivodí nikdy nedal. Ono to vlastně nikdy nešlo, poáč ten tankodrom, co tady bývával kilák před vrcholem stoupání, byl drsoň. Ale za deset/patnáct let, co jsem tady nejel, zmizel! Cesta byla místy vlhká, viditelnost byla celkem dobrá a občasné pádovody mne donutily vytáhnout foťák. Odteď to mám nějakých patnáct kiláků zadarmo!!!

Podolánky, 34.km, Jo! Jo! Jo!
      Sladká odměna! Panenská příroda, jediný pocestný a pak už jen slastný pocit z něčeho, co jsem si snad zasloužil. Padám do Podolánek úzkou cestou a jsem rád, že i po letech vím, kde briskně ubrat v předtuše šibalské zatáčky se štěrkem jako bonus. Tady na Podolánkách hluboko v údolí nemá vítr sebemenší šanci. Navíc je cítit, že je výrazně tepleji. Bunda dolů, Kaberle na tělo a šup dále do beskydského Beverly Hills. Nedivte se, že nás Pišta na svou dáču už nechce. Přece jen si nemůže dovolit natáhnout do těchto míst kdejakou verbeš...:-)

traverza Ondřejníku, 45.km, to jsou ta naše panorámata!!!
      Cestou dolů přes Podolánky jsem se s výjimkou kochajdy přece jen troštičku zabýval myšlijénkou, kudy dále. Jsem natolik nadšen a plný sil, že ani Ondřejník nebude žádnou překážkou a kolem nového čeladenského nádraží (furt je to zastávka:-)) stoupám znovu do kopce. Sladká odměna přichází v každé zákrutě. Fukejř, který od rána tak prudil, dokázal vyzmizet veškerý maras z ovzduší a kristalicky čistý vzduch vyloženě lákal: Jen si sáhni na vrcholek vysílače na Lysé hoře. No tak! Střílím jako o závod a užívám si i čerstvé zeleně všude kolem. Ano, to je ta odměna!

Kozlovice, Fojtsví, pivovar, 54.km, první pivo!!!
      Budování kanalizace rozbilo jinak famózní cestu z Ondřejníka do Kozlovic. Jenže vykládejte mi to, když ze mne testosteron stříká. Tak jej podojíme o kousek více! Na dvorku místního pivovaru přibyla měděná socha Radgosta. Tady? Takový přímý útok na konkurenci. Ale vlastně čemu se divím, vždyť do podhorského kraje patří zcela přirozeně. Dám Fojta i Vojvodu, posedím na lavičce venku (pokoušet se tady o stůl o víkendu bez rezervačky, je čilé zoufalství), přečtu místní plátek Trubač (majitel se stará o kulturní život v celém Lašsku) a pošlu pár kontrolních zdravic. Schválně, kdopak se asi z Dejchánkářů ozval? Na další by sice čas byl, ale hlad velí: Vzhůru na rusáky!

Matěj, Stará Bělá, Tomise bojíme často třeba jenom i pomyslet, 86.km, CZE-RUS a povedený Děň pabjédy...
      Přes třicet kiláků na jeden zátah? A proč ne? Stále fungující pocit neporazitelnosti, Kaberle na zádech, drsný dezén nového pláště na zadním kole, cesta údolím Ondřejnice v podstatě pořád dolů a extrémní chuť k další jízdě dělají své. U Brušperka jsem sejmul i dva už v podstatě vyklusávající bykery, kteří zřejmě chtěli Kaberlemu dokázat, kdo je lepší. Nebyli! Stejně jako rusáci se svým koženým svátkem, ožralí papaláši, kam se podíváš a výkonem na ledě jakbysmet. Stále jedeme na vítězné vlně a Kufberek s radostí prohrává další peníze. A já si medím nad formou, poáč tohle si pamatuji z loňského června. Tenkrát po Lysé hoře a 130km v nohách jsem byl pořád k nezastavení. Velmi povedená neděle. Ba co dím, povedený celý výkend!!!

Na závěr se hodí poděkovat! Pišta spáchal výbornou taškařici. Mne tím vyhnal do hor (u Medvěda úspěch, co?) a donutil k výkonům. Ostatní dali zatraceně zabrat mé bránici a Sladké mámení, žůva důva žuch..., bude ještě dlouho znít v ozvěnách. Těším se na Vaše reakce (především Mates se urkitě ozve s tím, že jsme snad opět každý byli na jiné akci:-) a snad ještě více se těším na další v řadě tradičních taškařic. Poáč obdiv je třeba složit taškařícím i lidem, kteří ten plamínek vzájemnosti dokáží v pravý čas rozfoukat do pořádné vatry...

110517
medvěd:-)

obvyklý "zbytek" fotek