W E B P R O T Y, K T E Ř Í V Í
chat
Akce roku 2010
Náš diář
letem prosincem
O prosinci 2010 budu vždycky tvrdit, že je to jeden z těch nejpovedenějších v mém životě. Člověk (natož medvěd:-) mívává potřebu koncem roku bilancovat, česky hodnotit, celý předchozí rok, který zase utekl rychleji než kterýkoli předchozí. Jenže na hodnocení je místo jinde. Tady je třeba popsat onen voňavý měsíc. Od Špindlu až třeba po Amíkov...
... měsíc, který pro mne začal báječnou nabídkou. Nikoli kvalitního sexu, ale první vymakanou lyžovačkou. Charlie s Lucií mi totiž naplánovali první letošní lyže na Medvědín. Kde jinde taky medvěda hledat, neřku-li. Takže už v pátek před prvním prosincovým víkendem se mi v očích nezračilo nic jiného než nekonečné sněhové pláně českého Chamonix, nebo-li Chamonix východu. Postaráno o mne bylo přímo vzorně, o zábavu se mi postaralo hned několik známých a Charlie mi v neděli i prudil do stylu, který je stále tak nedokonalý. Dámy a pánové, upřímně, nechce se mi vás nijak dotknout, ale kdo z vás měl tak povedený start do nové sezóny?
Dny plné radosti vystřídala práce a zase ta práce. Když už to nešlo nijak jinak, naštěstí napadl sníh i v nížinách a s novými pořádnými boty jsem obrážel v dalších dnech alespoň okolí svého bydliště. Na běžkách, jak jinak. Bylo příjemné, když mi příroda dopřála ten nehorázný luxus nazout běžky přímo před domem a brázdit široké a daleké lány. Třeba až do Jistebníka a zpátky, což jsem na podruhé docela přehnal:-)
A pak to přišlo. Výlet do Amíkova. Na vánoce jsem letos vyměnil Ježíška za Santu Clause a stal se ze mne ten nejvzornější strejda v celé zemi neomezených možností (dle Vendelínem dávno zavedených regulí: ZNM). Kulturně jsem se neocitl v žádném zapadákově (Provincetown:-)), naopak se sestře dařilo propašovat hned několik profláklých prvků evropské kultury, takže Štědrý den proběhl stejně jako u nás. Santu však s dárky neukecáte, ten má naplno vždycky až nad ránem Prvního (a v Amíkově vlastně jediného) vánočního svátku. Nezapomněl samozřejmě ani na nás.
Příběh o tom, jak jsem neustál časový posun, patří vlastně až do aktuálního roku. Proto mohu jen zmínit briskní přesun ze Zálouží do předsilvestrovského Předlouží. Jak jsem byl najivní, že v celém letadle budu jenom já, piloti a nějaká ta sympatická crew. Chyba lávky! Do Evropy spěchalo mnohem více lidí. A proč jsem spěchal já? No protože v Podkrkonoší běžela Silvestrovská Pecka, tolikkrát již neorganizovaná, nicméně pravidelná taškařice na pomezí dvou roků. Toho končícího (zatraceně povedeného!) i toho začínajícího. Jaký asi bude?
Provincetown stokrát jinak
A duny? Prostě vezmete auto a pokud se přes duny teď v zimě dostanete, odstavíte jej přímo na pláži a koukáte přes přední sklo na rozbouřený oceán. Romantika jak sviňa. Jen pár divných bláznů z auta vyleze ven a jde se na to přírodní divadlo podívat ještě blíž. A zase jenom můžu litovat, že zrcadlovka zůstala doma v Předlouží...
Štědrej večer nastal. Vlastně brzké podoledne. Na cestu k moři, do provincetownského přístavu a do centra města jsem už vyrazil sám. Nikdo se mnou už chodit nechtěl. Nechal jsem se vysadit u spojovací zdi, kde jsem si uvědomil, že takhle při příboji jsem ji vlastně ještě neviděl. Hučící voda mezi kameny stále jasně ukazovala, že příboj ještě stále nevyvrcholil. Ve městě jsem sobě pár podobných šílenců potkal. Přece jen to s tou proslulou místní leností není tak zlé. Lidé se zdraví a přejí Marry Christmas. Příjemné. A přístav? Těžko byste poznali, že právě dnes je Štědrý den. Pro suchozemce nevšední a také parádní zážitek!
Poslední den v Amíkově, předposlední den v tak pro mne povedeném roce 2010. Sestra mne odváží na letiště a ještě stíháme zajet cestou do města Playmounth. Stejné město najdete i v Anglii a možná působí i stejně ospale. Tohle amíkovské má však jeden prim. Tady totiž všechno v roce 1620 začalo. Na břehu v zálivu najdete i památník s (jak říká švára) "oblázkem," který všem připomíná první kolonizátorské město na kontinentu. Rozvíjejte si tady klidně své teorie o nespravedlnosti, která tady tenkrát zavládla. Upřímně, je mi to jedno. Stejně jako každému Američanovi, který by tady aspoň jednou za život měl právě tady sem zavítat. Ano, tady je jejich mekka, tady všechno začalo...:-)
101212 md:-)