KOŠT 2002
31. března a 1. dubna

Možná patříte mezi ty, kteří se letos chystají na toulky za vínem na jižní Moravu, ať už na kole nebo autem či pěšky. Nebo patříte mezi obchodníky, kteří by rádi prodávali nebo prodávají kvalitní víno. Těm druhým asi netřeba vysvětlovat, co je to výstava vín. Pro vás ostatní bude následující text možná poučením nebo radou, kam se za dobrým vínem vypravit. Vydejte se aspoň pomyslně nyní do jihomoravské obce Drnholec...

Co je to Košt a jeho historie

Bodování vín

Zajímavou novinkou pro mne byla informace, že kvalitní červené víno nemůže barvit ústní dutinu do fialova. To "umí" jen víno uměle dobarvované což se dělá především v nepříznivých letech. Nicméně komise by k tomuto faktu měla vždy přihlížet.

Bodovací tabulka:

      Jak sami vidíte, není hodnocení vína žádná legrace. Na druhou stranu jsou ve zkušební komisi odborníci, kteří se těší v místě vážnosti a respektu. Letos se sešlo na konci března v Drnholci 14 komisí, které hodnotily 550 vzorků vín, z toho 432 bílých a 118 červených. Šampionem výstavy se stalo Rulandské šedé výběr 2000 ing. Zdeňka Peřiny z Mikulova, které získalo 19,3 bodů. (Zcela můžete zapomenout, že by byla příležitost k ochutnání - vzorky jsou pouze dva (po 0,7l) a ty jsou ihned beznadějně rozebrány.) Jako nejlépe hodnocené víno komise určila Svatovavřinecké Radoslava Šťastného z Pasohlávek - 19,0 bodu.
      Svá želízka v ohni měl i otec našeho kamaráda Libora, který dodal k hodnocení tři vína, která se umístila velmi dobře, získala diplom a dva vzorky se dostaly do galerie Zlatých vín. Těší mne to o to více a tímto ještě jednou (při skleničce jednoho z nich) gratuluji!

Hodnocená vína

Ryzlink rýnský
      Pochází z Porýní a bývá nazýván králem odrůd. Jeho původ sahá do dob působení římských vojsk na tomto území. Dává velmi kvalitní víno příjemné vůně, lahodné chuti, s vyšším obsahem kyselin. Víno je barvy zelené až zlatě žluté, vůně kvetoucích lip až slabě muškátové. Hrozny jsou malé, válcovité, na kratší stopce, bobule jsou kulaté, zelenožluté, při vyzrání narůžovělé. Zrají později a vydrží na keři až do listopadu. (Na Koštu jich bylo 40 vzorků, přičemž nejlepší byl od Petra Holce z Dolních Dunajovic, jehož "Rýňák" získal 18,8 bodů.)

Ryzlink vlašský
      Pozdní odrůda, jejíž původ není znám. Soudí se, že na jižní Moravu ji přinesly římské legie Marka Aurelia. Hrozen je malý až střední, válcovitý, hustozrnný s charakteristickým bočním hrozníčkem, stopka je dlouhá. Bobule jsou kulaté, žlutozelené až nahnědlé s tečkou na vrcholu. Vyzrálé hrozny dávají víno příjemné, plné, harmonické chuti. Slupka slabá, ale pevná, obsah velmi šťavnatý, kyselý. Rašení velmi pozdní, růst střední, zrání velmi pozdní.
      Jde o odrůdu v Mikulovské oblasti hojně pěstěnou a u vinařů velmi oblíbenou, o čemž svědčí i počet zastoupených vzorků na Koště, kterých bylo 105 a jako nejlepší bylo hodnocen "Vlašák" ing. Pavla Brabence z Dolních Dunajovic (pozdní sběr) s počtem 19,0 bodů.

Veltlínské zelené
      je středoevropská odrůda, nejrozšířenější v Rakousku i u nás, na Moravě se pěstuje na jedné pětině z celkové plochy vinic. Při dobrém ročníku, vhodném stanovišti a mírném řezu, dosahuje víno špičkové kvality. Víno je světle zelené až nazlátlé barvy s medovou vůní, ve vynikajícím ročníku přecházející do mandlí. Na výstavě bylo k ochutnání připraveno 83 vzorků této odrůdy vína, přičemž jako nejlepší byl hodnocen pozdní sběr z roku 1999 firmy MIKROS-VIN z Mikulova.

Veltlínské červené rané
      Původ odrůdy nelze zatím přesně určit, dnes se pěstuje především v Dolní Rakousku. Réví má dlouhé články, nerovnoměrně vyzrává. Hrozen je velký, křídlatý, hustý. Bobule malá, kulatá, světle červená. Brzké rašení i zrání. Víno má sytější barvu s nižším obsahem kyselin, je lahodné a plné, v lepších ročnících může být s přírodním zbytkovým cukrem. Na letošní výstavě v Drnholci měla odrůda 13 zastoupení, přičemž jako nejlepší komise vyhodnotila vzorek z roku 2000 Bohumila Žárského z Novosedel.

Müller Thurgau
      Tato odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného, avšak poslední výzkumy na základě genové analýzy nasvědčují tomu, že se jedná o kříženec Ryzlinku s Chrupkou bílou. Jde o jednu z nejrozšířenějších odrůd v severních vinohradnických oblastech Evropy. Světle hnědé réví hůře vyzrává. Bobule má střední, oválně žlutozelené. Slupku má jemnou, vůně muškátová, zrání rané, bujnější růst. Víno je zelenkavě žluté barvy s typicky jemně muškátovým až broskvovým, někdy i vanilkovým buketem a příjemnou harmonickou chutí. S postupnou zralostí hroznů a vína dochází k odbourávání kyselin a s ní ustupuje výrazný buket. Na výstavě byly letos 43 vzorky, přičemž nejlepším byl určen vzorek Aloise Černíka z Nového Přerova, 18,9b. Okoštoval jsem a byl dobrý. Pro Müllera má vskutku slabost.

Sylvánské zelené
      pochází z Rakouska. Podle posledních výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu červeného pylem krajové odrůdy Rakouské bílé. Hrozny jsou malé až střední, krátké, válcovité, nerozvětvené, s hustými shluky zelené barvy. Víno je barvy sytě zelené s jemnou vůní lučních květů, u mladých vín travnatá. Má lahodnou, jemnou harmonickou chuť, nevýrazný buket. Je vhodné k scelování s Ryzlinkem. Na výstavě byly pouhé tři vzorky, nejlepší měl 18,6 bodů a pocházel z vinic Pavla Zonygy z Dolních Dunajovic. Vzorky byly rozebrány hned na začátku.

Neuburské
      pochází opět z Rakouska a údajně bylo vyplaveno Dunajem při Wachau, kde mu vinaři s Arnsdorfu vybudovali pomník. Podle nejnovějších výzkumů se jedná o křížence Veltlínského červeného raného se Sylvánským zeleným. Nevýhodou je nižší mrazuvzdornost, bujný růst způsobuje horší vyzrávání dřeva. Hrozen je střední až velký, bobule větší, zelené až zelenožluté. Dosahuje pravidelně vyšší cukernatosti, a proto se často užívá jako mešní víno. Víno je zelenkavé až žluté, příjemné vůně s nádechem kouře, plné harmonické chuti, v závěru s mírnou hořčinkou.
      Na výstavě bylo čtrnáct vzorků a 18,8 bodů jako nejvíce získal pozdní sběr roku 2000 z vinic ing. Zdeňka Peřiny z Mikulova.

Aurelius
      je křížencem Neuburského a Ryzlinku rýnského, vyšlechtěný inženýry Veverkou a Zatloukalem. Nejvíce rozšířen je v Mikulovské oblasti. Do státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1983 (podle Sedla a Ševčíka) nebo 1993 (podle katalogu šampionů). Hrozen je středně velký, kuželovitý, hustší a má kratší stopku. Středně velká bobule je kulatá, barvy zelenožluté, má tenčí slupku a šťavnatou dužninu. Víno kvalitní charakteru Ryzlinku rýnského. Ve vhodných letech se ponechává značná část hroznů přezrát, aby se docílilo vína s přívlastkem výběr hroznů.
      Na výstavě byl Aurelius zastoupen celkem sedmkrát, přičemž nejúspěšnější byl Vojtěch Šebesta z Drnholce, jehož vzorek pozdní sběr 1999 získal 18,9 bodů a na které jsem si tak pochutnával při mrskačce přímo u zdroje.

Irsai Oliver
      je křížencem Bratislavského bílého a Čabanské perly, který byl vyšlechtěn kolem roku 1930 v Maďarsku. Jedná se o velice ranou odrůdu, která má střední až velký rozvětvený hrozen. Bobule je zlatožlutá, slupku má silnou a pevnou. Víno je kořenité po vyzrání plné a muškátové. Problémem odrůdy je nedostatek kyselin, a proto se používá převážně do směsí. Nejvhodnější využití nachází při produkci burčáku. Snad i proto unikl jediný vzorek Aloise Černého z Nového Přerova s počtem bodů 18,0 mé pozornosti.

Chardonnay
      Pravděpodobně vznikla volným křížením Ruladského s odrůdou Heunisch, v posledních desetiletích se stala nejmódnější odrůdou nejen v České republice, ale i ve světě. Poprvé byla popsána v roce 1896 ve Francii. Hrozny jsou často menší a žlutější než Rulandské bílé. Raší o něco dříve, ale plné zralosti dosahuje později. Chardonnay je plnější, harmoničtější, má vyšší intenzitu aromatických látek a kyselin než Rulandské bílé. Víno je vhodné pro dlouhodobé uchovávání. Na výstavě bylo k okoštování připraveno deset vzorků této odrůdy, přičemž jako nejlepší komise ohodnotila počtem bodů 18,8 Chardonnay Lubomíra Tichého z Dolních Dunajovic.

Rulandské bílé
      Odrůda tohoto vína vznikla jako pupencová mutace Rulandského šedého. Dříve byla známa pod názvem Burgunské. Hrozen je střední, válcovitý, hustý. Bobule je malá, kulatá až oválná, žlutozelená, slupka je tenká, dužnina řídká, chuť neutrální. Rašení je střední a zrání pozdní. Víno je výrazné, široké květnaté vůně a jeho chuť je plná a harmonická. Víno je zpočátku mírně zelenožluté a zráním přibývá na kvalitě. Kustéři měli k ochutnání připraveno 17 vzorků, přičemž nejvíce bodů získal výběr 1999 od Hynka Holáňka z Ivaně, 18,5 bodu. Jako jediné bylo zlaté, jinak jednotlivé vzorky měly velmi různorodou úroveň.

Rulandské šedé
      Je pupencovou mutací Rulandského modrého a do našich zemí se dostalo asi ve 14. století. Hrozen vína je malý, nedělený, válcovitý, velmi hustý, stopka krátká. Bobule je malá, kulatá, šedočervená až šedomodročervená, slupka slabá, chuť neutrální. Střední rašení, růst i zrání. Má-li být odrůdové víno kvalitní, je zapotřebí, aby dosáhlo minimální cekernatosti 19´NM. Hrozny se nesmějí nechat dlouho naležet, jinak vyluhuje příliš barviva. V některých oblastech se získávají pozdní sběry s vysokým zbytkem nezkvašeného cukru. Vína pak mají chlebnaté tóny připomínající tokajské výběry.
      Když se všech předchozích pokynů jako správný vinař držíte, může se vám stát stejně jako ing. Zdeňku Peřinovi z Mikulova tady v Drnholci, že nejen jeho vzorek (ze sedmi!) získal 19,3 bodů, ale zároveň se stal Šampionem výstavy. Jako návštěvníci výstavy si na víno klidně můžete nechat zajít chuť, přičemž jedinou šancí je, že by jste se vydali přímo do domácího sklípku majitele.

Tramín červený
      Původ odrůdy není zcela jasný, ale může pocházet z jižních Tyrol, kde je dokumentována ve stejnojmenném městečku Tramin již v 15. století. Podle posledních rakouských výzkumů vznikl volným křížením s révou lesní, aby se pak podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd vinné révy. Hrozen Tramínu je malý, ve tvaru trojúhelníku a hustý. Bobule je malá, kulatá až oválná, tmavočervená nebo šedočervená. Slupka je pevná a silná. Víno je plné a kořenité, intenzivně zlaté barvy z dobře vyzrálých hroznů, které svou vůní připomíná růži. Pro kvalitní víno jsou nezbytné dobře vyzrálé hrozny, které ale pak mohou mít vyšší obsah kyselin. Na výstavě byly pouhé čtyři vzorky a jako vítěz vyšel s výběrem 1999 Vojtěch Šebesta z Drnholce. 18,6bodu.

Sauvignon
      Jeho původ není zcela přesně určen, ale pravděpodobně pochází z Francie. Podle posledních výzkumů vznikla tato odrůda samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Hrozen je malý, válcovitý a hustý s krátkou stopkou. Bobule je malá až střední, žlutozelená, v hustých hroznech často deformovaná. Rašení je střední, zrání středně pozdní až pozdní. Víno patří k nejjakostnějším v severních vinohradnických oblastech. Je zelenožluté barvy dle klonu a lokality s vůní po kopřivách, broskvích, černém rybízu nebo angreštu. V dobrých ročnících je plné s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. Když není dobrý rok, jsou vína méně plná s převahou kyselin a jejich aroma je kopřivové. Na výstavě bylo přítomno deset vzorků a nejlepším se stal výběr 1998 Aloise Černíka z Drnholce s počtem 19,0 bodů.

Muškát Ottonel
      Pochází z Francie, kde byl v minulém století vypěstován ze semene pocházejícího z křížení Chrupky a Muškátu žlutého. Je rozšířen po všech vinohradnických oblastech Evropy, ale všude jen jako okrajová odrůda. Hrozen je malý až střední, válcovitý a hustší. Bobule je střední, kulatá, žlutozelená, slupka středně tlustá, ale pevná. Dužninu má řídkou s intenzivní a příjemnou muškátovou chutí. Rašení a zrání je střední.Víno se nejčastěji používá do směsí. Ve výborných ročnících se získávají vína se zbytkem cukru. Muškátová vůně je jemná a je považována za nejjemnější muškátový tón.
      A snad i proto by Muškát Ottonel neměl chybět na žádné výstavě. Tady měl jediné zastoupení se vzorkem Františka Smékala z Drnholce (18,4b.) a byl skutečně ozdobou, která nádherně voněla i chutnala.

Pálava
      Kde jinde než tady. Byla vypěstována v padesátých letech 20. století ing. Veverkou ve Velkých Pavlovicích a v Perné, aby v roce 1977 byla konečně zapsána i do státní odrůdové knihy. Jedná se o kříženec odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Hrozen je středně velký, kónický, mírně křídlatý. Bobule má mírně oválné, šedočervené s pevnou slupkou, šťavnatou a kořenitou dužninou s muškátovým aroma. rašení je ranější a zrání středně pozdní. Víno je harmonické a plné s aromatem připomínající Tramín červený, ale aromatické látky jsou jemnější. Aby víno zůstalo pitelné, nesmí se snižovat obsah kyselin. Z osmi vzorků komise vyhodnotila jako nejlepší počtem bodů 18,7 vzorek Ladislava Ryzího z Drnholce.

Muškát moravský (MOPR)
      Byl vyšlechtěn v Polešovicích ing. Křivánkem a jedná se o kříženec Muškátu Ottonel a odrůdy Prachtraube. Do státní odrůdové knihy byl zapsán pod názvem MOPR v roce 1987, poté dvakrát během pěti let přejmenován na nynější název. Hrozen je poměrně velký, křídlatý a rovnoměrně zahuštěný. Bobule jsou kulaté, žluté a mírně ojíněné. Dužnina je polomasitá, šťavnatá s výrazným muškátovým aromatem. Víno muškátového typu má o něco jemnější aroma ve srovnání s Muškátem Ottonel. Též obsah kyselin je mírně nižší a právě proto se musí víno bedlivě hlídat. A když uhlídáte, dopadnete třeba jako firma MIKROS-VÍN z Mikulova, která ze sedmnácti vzorků uhlídala na 18,6 a tedy zlatou.

Směs bílá
      Vhodným scelením několika odrůd můžeme dosáhnout lepší chuti, jakosti i charakteru. U vín vyráběných z jedné odrůdy tyto vlastnosti nemůže vinař zaručit, neboť dochází k proměnlivým klimatickým výkyvům, které dozrávání hroznů ovlivňují. I u takových vín je požadováno, aby si udržela chuťovou vyrovnanost. K takovým směsím na našem trhu patří i mnohá zavedená značková vína. Z těch nejznámějších a poměrně kvalitních můžeme jmenovat Bzeneckou lipku, Poesii nebo mělnickou Ludmilu, abychom o převážné většině nekvalitních raději pomlčeli. Udělat dobré víno smícháním několika odrůd, to se holt musí umět...
      Míchání odrůd je jistým druhem sportu a na výstavě se sešlo (pánové prominou) 31 pokustón, z nichž nejlepším se stal ing. Zdeněk Peřina z Mikulova se směsí pozdní sběr 2000, která získala 18,9 bodů!

Svatovavřinecké
      A začínáme s červenými víny. Svatovavřinecké se u nás začalo pěstovat kolem roku 1900 a jeho původ je ve Francii. U nás je nejrozšířenější modrou odrůdou vinné révy a čtvrtou odrůdou celkově. Hrozen má střední, kónický, mírně křídlatý a hustý. Bobule jsou kulaté až oválné a středně velké. Rašení má rané a zrání střední. Víno je tmavé, silné svěží vůně, s vysokým extraktem připomínající sušené švestky. Je oblíbené pro vyšší obsah kyselin a tříslovin, i když je hrubší a méně harmonické. Je vhodné do směsí s Modrým Portugalem. Šťastným se stal ze 46 lidí, kteří poskytli komisi svůj vzorek, Radoslav Šťastný z Pasohlávek, který si odnesl s počtem bodů 19,0 i Šampiona!

Frankovka
      Jedná se o starou odrůdu nejednoznačného původu snad z Dolních Rakous nebo z Chorvatska. V 19. století byla Frankovka nejčastější modrou odrůdou na Moravě a nyní je druhá nejrozšířenější. Hrozen je velký, křídlatý, středně hustý. Bobule středně velké, kulaté, tmavomodré s voskovým ojíněním. Chuť je mírně kořenitá. Rašení střední a zrání pozdní. Víno je ohnivé barvy, po vůni jader peckovin, ve vynikajících ročnících jdoucí až do alin, pak ubývá plné chuti, s jemným taninem a příjemnou kyselinkou. Je tvrdší, s čerstvou kyselinou, nižší barevnou intenzitou a vyššími tříslovinami. Frankovku lze uchovávat i více let. Na výstavě si z pěti vzorků odnesl svou zlatou (18,5bodu) Antonín Michna z Nového Přerova.

Rulandské modré
      Pochází z Burgunska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín. Záznamy o existenci této odrůdy jsou doloženy v Porýní již v 7. století. Do Čech nechal tuto odrůdu přivézt ve 14. století Karel IV. Hrozen odrůdy je malý, válcovitý, hustý a stopka krátká. Bobule je malá, kulatá, tmavě modrá a ojíněná. Slupka je slabá, chuť jemně kořenitá. Raší a zraje středně pozdě. Víno je v mládí ostružinové chuti a v plné zralosti sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Nejvyšší jakosti dosahuje po delším ležení na láhvi. Barva je světlejší a u starších vín až cihlově červená. Má větší množství kyselin. Z výstavy si odnesl diplom ze tří vzorků Tomáš Černík z Drnholce. 18,3 bodů.

Modrý Portugal
      V roce 1772 byl převezen z Portugalska do Rakouska a od konce 18. století se taktéž pěstuje i na Moravě. Hrozen je velký, křídlatý, bobule větší, kulaté, slupka tenká, dužnina řídká. Rašení i zrání je středně rané. Víno je lehčí, s nižší barvou. Nelze více let uchovávat. Často se používá do směsí se Svatovavřineckým a Frankovkou. Vítěze máme tentokrát dva z pěti, kteří získali stejný počet bodů a to 18,8. Jde o pány Radka Šťastného z Pasohlávek a Ferdinanda Křivého z Drnholce.

Zweigeltrebe
      Kříženec Svatovavřineckého a Frankovky vyšlechtěný ředitelem vinařské školy v Klosterneuburgu Dr. Zweigeltem v roce 1922. Od konce šedesátých let se pěstuje i na Moravě. Hrozen je středně velký, často křídlatý, hustý a v horších půdách i řidší. Bobule jsou menší, modré s voskovým ojíněním. Rašení rané, dozrávání hroznů středně rané. Z odzrněných hroznů vzniká víno podobné Svatovavřineckému a při neodzrnění jsou vína hrubá a trpká. Odrůdou se na výstavě pochlubitelo 23 pěstitelů, přičemž jako nejúspěšnější byli komsí určeni (18,9 bodů) Milan Woznica a Stanislav Štětkař z Drnholce a Víno Mikulov.

André
      Jde o křížence Frankovky a Svatovavřineckého, kterého vyšlechtil ing. Horák ve Velkých Pavlovicích v roce 1961 a do státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1980. Nazván na počest Ch. K. Andrého (1763 - 1831), který v Brně založil první spolek na šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. Hrozen je střední až větší, hustý, křídlatý a je na krátké zelené stopce. Středně velké modré bobule s vysokým obsahem barviv ve slupce. Rašení i zrání je pozdní. Víno je kvalitní, harmonické, plné s intenzivní červenou barvou a odrůdovým aromatem. Při vysokých výnosech a při předčasné sklizni se kvalita podstatně snižuje. Z pěti vzorků zkušební komise ohodnotila jako nejlepší víno Miloše Bindera z Ivaně počtem 18,6 bodů.

Cabernet Sauvignon
      Vznikl náhodným opylením odrůdy Cabernet Franc pylem odrůdy Sauvignon a pravděpodobně existoval už v době římské. O jeho rozšíření v Bordeaux se zasloužil v 16. století kardinál Richelieu. V současné době jde ve světě o drůdu číslo jedna, ať už jako čistou nebo ve známkových vínech. Hrozen je středně velký s ouškem. Bobule je pevná, modrá s voskovým ojíněním a jemným travnatým aroma. Raší pozdě a dozrává koncem října. Víno obsahuje hodně červeného barviva a má výraznou odrůdovou chuť. Je rubínově červené barvy s výrazným buketem podle lokality a ročníku od angreštu až po borůvky. Zraje pomalu a stárnutím nabývá na kvalitě. Na výstavě šlo o velmi nedostatkové vzorky. Konečně byly jen tři a Zlatou s 18,6 body si odneslo Víno Mikulov.

Cabernet Moravia
      Jedná se o křížence Svatovavřineckého a Frankovky vyšlechtěný Lubomírem Glosem v Moravské Nové Vsi. Do státní odrůdové knihy bylo zapsáno teprve oni. Na výstavě ze třinácti vzorků byl hodnocen jako nejlepší vzorek ing. Václava Nečase z Drnholce počtem bodů 18,9.

(Zdroj informací: Katalog vín Výstavy v Drnholci z roku 1993, 1995, 1996, 1999 a 2002.)

-md- 06.04.2002