chat

Akce roku 2012

Náš diář

před půlnocí v pátek 21. prosince 2012

Hotovo, chtělo by se říct. Nebo raději stejně jako v klasice českých filmů, totiž Bílé paní: "Drž hubu a plav!" Od každého je platný kousek. Žijeme v absurdistánu, kdy neplatí fortelnost provedených prací, hrdost na dílo, ani nepodplatitelnost ouřednictva, nýbrž uprdnutí (chcete-li umanutost) téhož. Ano. Byl jsem zcela nezaviněnš nucen sledovat po celý rok rekonstrukce Sviňákovských mostů. Mnozí víte, že naše "továrna" doslova stojí přímo pod nimi. Oproti všem jiným budovám ta "naše" přežila do konce dnešních stavitelských dnů. Takže, jak se to nyní se Sviňákovskými mosty má?

      Tak především ateliér Filandr. Dědula, u nějž by se dalo čekat, že vzhledem k věku už má své jasné zásady, které nemění a platí nafurt. Jenže to by musel dědula především udržet. A to je problém. Neudržel. Byť je autorem obou sousedících řešení, totiž přednádraží s nádražím stejně jako Mostů, oboje do sebe vůbec nezapadá. Už slyším jeho výtky, že on chtěl, ale zadavatel měnil. Jenže nemá pravdu. V naprosté většině věcí projekt odpovídá deset let starému projektu. A detaily to kazí. Třeba osvětlení. Fakt Filandr zapomněl, jak osvětlil nádraží? Výmluvy na změnu výroby neobstojí. Za prvé patří do doby před čtvrtstoletím starých známých dodavatelsko - odběratelských vztahů, na které Filandr při platbách rád zapomíná a pak: stejná svítidla jako na nádraží slouží teprve rok v Dolních Vítkovicích. Takže tudy ne, přátelé.
      Mosty se otevřely, jak to tak u nás bývá - nadvakrát, 21. prosince. Potěmkinovsky, nedodělané, pro ouřady a mrdky mediální po poledni. Pro nás ze sprostého lidu, kurva, ovšem zatím nic. Párty stan před setměním zmizel a zatímco vnitřek Mostú svítil do dáli, dodavatelské firmy dělaly poslední úpravy. Času dost. Ouřada jasně řekl, že k otevření dojde o půlnoci, takže teprve chvíli předtím namontujeme označníky zastávek, rozpohybujeme schody (aspoň ty, co jezdit mají...:-) a jdeme spát. Nekecali. Spustili. Už bez trhání pásek za asistence okolních ouřednických šašků. Kua, kdo ten cirkus vlastně platí? Snad my, ne?
      Na druhou stranu je třeba přiznat, že oproti předchozímu stavu jde o fatální zlepšení. Staré tupé schodišťové věže zmizely skoro stejně dávno jako předtím slavné PLATO a současné odlehčené jehlany působí přece jen vzdušněji. Samé sklo, červený beton, kov a kamery. Díky za ně! Vlastně jsme nechtíc přišli ke hlídanému parkovišti. Super! Jen doufám, že fungují, jsou někam zapojeny a nejsou jen dalším všudypřítomným potěmkinem. Znáte obecní kliftóny, ne?
      Potěmkin totiž tady čpí z každého rohu Mostů. Rád přiznávám, že ani po dvou týdnech nejsou mosty obchcané jako dříve a přístupová cesta k nádraží získala dříve nikdy netušenou důstojnost. Ale všudepřítomné překližky, obrovská opona (či co to je?) pod mosty dávají jasně najevo, že tady se na jaro ještě bude hodně dodělávat. Budiž. Potěšující je (a teď sám nevím?) definitivní provizorka či provizorní definitivka mezi pozemky města a Šimkovými pozemky. Tento svéráz národního lovu, který neváhal zastavit provoz u stadionu Kotase třeba i tankem, umrtvil prostor mezi mosty a nádražím navždy. Zbyl jen přístupový koridor a elegantní řešení provizorně-definitivního živého plotu, který časem zakryje šimkovu vietnamskou tržnici. Stydět se ale přesto nepřestanu.
      Sám jsem zvědav, zda mnoho z nedodělávek časem zmizí. Třeba tzv. "inteligentní" informační systém, který je propojen pouze s časem, ovšem bez korekce času reálných příjezdů. Cedule se navíc čtou zprava doleva. Škoda, že ještě ne zespod nahoru. Ke spokojenosti s novým stavem je ještě spousta. A pořád taky čekám na vyšší přidanou hodnotu, která mne ujistí, že stavební rok 2012 všude kolem naší továrny, omezení za omezením, měly nějaký smysl. Jak pro nás místní, tak pro všechny tudy projíždějící...

7. ledna 2012
medvěd:-)

další fotky z otevření mostů

Nejen "mosty" je však naštěstí živ člověk. Potažmo takový medvěd:-) Posezení s Pivkem se stalo v roce 2012 až neuvěřitelnou vzácnou záležitostí. Však taky i dolnovítkovické Colours of Ostrava Pivko z rodinných důvodů vynechal. Třeba nerad. Věřím mu. Avšak před vánoci se problémy konečně vypořádaly a zdá se, že i Pivkovi se začíná znovu dařit. Poznáte to jednoduše. Ztloustne:-) Nicméně jsem byl rád, že aspoň na jeden večer jsme se sešli. Co čert nechtěl, zrovna v den, kdy nedaleké sviňákovské mosty měly svou předčasnou premiéru. Pohoda to byla:-)