chat

Akce roku 2011

Náš diář

... předem neplánovaný a nejmenovaný Zelený čtvrtek ...

      Asi začínám pomalu stárnout. Ne, nestěžuji si na fyzičku, poáč tu mám teď v dubnu naprosto superlativní. Ale přestává mne nějak bavit jezdit v drsném terénu. Hřeben ze Skalky až pod Malý Polom známe se Zippem takřka dokonale. Nesčetněkrát jsme tudy prosfištěli na našich (tenkrát) profi prkýnkách. Jenže na kole jsem tady byl kdysi pouze jednou. Přesto jsem si neuvědomil, co mne čeká. Jo, fajn, dva držkopády byly mojí blbostí, výhledy super, ale jít půlku plánované cesty pěšky? To byla přece jen silná káva. A propos, už aspoň vím, proč ten hřeben je mezi Malým a Velkým "Polomem." Stromů bylo za zimu sestřelených větší než snesitelné množství a velmi komicky působila má snaha předběhnout rodinku s malými osmiletým/šestiletým caparty. Občas jsme se snažili i zazávodit, kdo bude za chvilku vést. Kdo byl vítězem? Beskydské hory. Pochopitelně.

Bystřice - Návsí - Mosty kolo Jablonkowa - chata Skalka - Velký Polom - Čubaňov - Malý Polom - (...bloudím...) - Kršle - Pod Malým Polomem :-)) - Morávka U Bebků - Morávka - Pražmo - Raškovice - Skalice - Staré Město - FM - Sviadnov - Staříč - přehrada Brušperk - Krmelín - Stará Bělá - Ostrava, 100km

Chata Skalka, 26.km
      ... a přitom všechno začalo tak skvěle! Upřímně, ještě někde za Bystřicí jsem rozhodně neuvažoval, že pojedu právě výše uvedenou variantu. Chata na Slavíči byla podoledne pro mne stejnou výzvou jako Skalka. Jenže v Mostech u Jablunkova, na rozcestí nad dědinou jsem se musel definitivně rozhodnout: "Slavíč nebo Skalka? A proč ne oboje!?" Však to zvládnu. Čas vynikající a fyzička taktéž, takže doleva dále do kopce. Žádný sjezd zpátky do údolí přes Lomnou. Navíc dolů. Šupinky šupinky stále výš!
      Byl jsem tvrďák a vzal jsem to rovnou na Skalku. Po makadamu by to šlo kolem bývalého Tetřeva taky a možná i pohodlněji, jenže pak (jak se znám) by se mi zpátky na Skalku rozhodně nechtělo. Pamatuji si ji naposled s Nadporučíkem a byl jsem zvědav, co se změnilo. Nic! Naštěstí. Jen sníh před hřebenem a z něho sálající zima majinko překvapili. Po chvíli jsem zcela spokojen usedl na zahrádku zády ke slunci, vyhříval záda, dal dva (naprosto vynikající!!!) Radíky12 a super ostré nakládané tvarůžky (vzkaz pro Pana Romana - tohle´s ještě, kua, nežral!) a s parádním pocitem jsem mohl vystartovat k další cestě. Nadržen, nabušen, spokojen...

Kamenná chata, o dva kiláky dále...
      No jasně, kochací zastávka. Chata Tetřev zmizela dávno v propadlišti (požáru) dějin, zato kdysi šedivá Kamenná chata svítí čerstvou bělobou fasády do daleka. A, kua, co ten Ostravar tady v horách, karamba!??? Ne, ne, popojedu s klidem hnedle dále. Však mne čeká to nejdrsnější.
      Nicméně musím zmínit svah Severka. Na místní poměry nemístně prudký svah. Šířka á-la české hory, ale jinak červená část sjezdovky nad Zubrem. A možná i dále! Charlie, kdyžtak to ber v patrnost a případně vyrazíme. Moc se mi ten svah zamlouval a mrzí mne, že jsem jej dříve nějak neakceptoval:-)

vrchol Kršle, skála kdesi uprostřed Beskyd, 40.km, jsem death...
      Mám za sebou příšerných dvanáct kilometrů. Trvalo mi je ujet "pouhou" hodinu a půl. Mno, ujet, z dobré půlky ujít. Mazec! Tady byly oba držkopády z nichž jeden mne pobavil dokonale. Cca dva centimetry tlustá větev modřínu trčící do půlky řídítek se určitě ohne nebo zlomí, ne? Ani jedno, křup a ležím. Jsem rád, že mám diváky, jen potlesk na otevřené scéně nějak schází. A to už jsem se seznámil s rodinkou z FM a fandíme si navzájem. Až pod Malým Polomem vítězím, byť o fous. Stezka je vážně nejetelná a z dobré půlky připomíná spíš pořádně nacucané rašeliniště. Aspoň teď na jaře. To kdyby náhodou někoho napadlo tady jet, poáč v mapě je tahle drsárna pořád značená jako cyklotrasa. V terénu už nikoli. Nedivím se:-)
      A co tady na Kršle? Kde to vlastně je? Dlouho jsem hledal, kde vlastně jsem: žádná značka tady nevede, pod skálou končí i cesta a za skálou je drsný sráz kamsi do moraveckých hlubin, ale taky sakra výhled na Lysou horu. Kua, miluju kolo, poáč jinak bych se do tak bohem zapomenutého místa těžko kdy podíval. Těch zbytečných kilometrů! Ale chápu dřeváky, že tady chodí rádi posedět. Takový příjemný skvěle schovaný výhled. Jediné, co mne mrzí, že asi vážně nezbyde než se vrátit zpět pod Malý Polom a zjistit, kde soudruzi z NDR udělali chybu. A Slavíč? Tak o tom vážně už nechci slyšet, poáč jsem už pod Malým Polomem mrskl svým fiktivním blembákem na zem zcela stejně jako Charlie tenkrát na Pradědu: "Tady už mne v životě nikdo nikdy neuvidí!!!"

Krmelec FM, 78.km.
      Teprve ve čtyři hodiny odpoledne jsem opouštěl to správné rozcestí pod Malým Polomem (inu, tři sta metrů vedle, opačným směrem...:-)) a před pátou už sedím v Krmelci FM na jednom z mála volných míst. Ony jsou vážně velikonoční prázdniny, ne? Celý FM paří a lidí kolem je všude jako těch malých prázdňujících sviní. Stejně jako na Morávce, kam mne kolo dovezlo zcela zdarma a odkud jsem jen tupě šlapal. Proč? Se mne ptej. Nevím. Prostě jsem těch hor měl plné zuby a jakýsi zvláštní pud mne hnal dále. Těšil jsem se do naší krásné pidlivizace. Návozy lufťáků do hor ve čtvrtek před víkendem nebraly konce stejně jako pomalu začínající vůně steaků všude kolem. To bylo pro mé vyhladovělé tělo vyloženou provokací a řeknu vám, že Radík12 mi chutnal i v KrmelciFM. Že blázním? Ale ne, KrmelecFM je zahradní hospoda u červeného mostu pro pěší přes Ostravici mezi Frýdkem a Místkem. Už víte?

přehrada v Brušperku a hospoda hned vedle, 89.km
      Teprve tady jsem si sedl a vyžral hospodu ze všech zbývajících zásob jídla. Rád se tady kdykoli zastavím, poáč jsou v baru s citem čepovány (mimojiné) Svijany a ty mi poslední dobou dělají na kole (nebo na žaludku?) moc dobře. Popisovat cestu z FM právě sem není proč. Jízda kolem dolu Staříč je pro otrlé či zvyklé a případné výhledy za křížkem na Beskydy a Moravskou bránu jsem tentokrát zcela ignoroval s vidinou dobrého jídla a moku. Pocity? Kua, spokojenost, ale na ten polomský hřeben příště jedině pěšky. Nebo na ski!

      Sáhl jsem si na dno svých sil? Nevím. Nadával jsem pod oběma Polomy jako špaček, házel svým fiktivním blembákem, ale stejně jsem byl nakonec nadmíru spokojen. Vážně, spokojen. Navíc je Gorolia pro mne stále výzvou, poáč dobrých lidí je všude kolem dost. Tak příště snad pro změnu na Trojmezí:-)

110427
Medvěd:-)