chat

Akce roku 2010

Náš diář

letem dubnem

      Fotím, takže jsem. Vnímám přírodu a sleduji, jak rychle se mění. Od zimní šedi, přes první sněženky a bledule, rychle kvetoucí třešně a také třeba vrby, které stojí v nekonečné aleji na hrázi rybníka Bezruče mezi Jistebníkem a Košatkou. Jeden jediný víkend se přirozený tunel zažlutil, pak už vrby přecházely do všední čerstvě zelené barvy. Nádhera. A ke konci dubna nastane doba, kdy nás naši "farmáři" začnou přesvědčovat, že planeta není zelená, ani modrá, nýbrž žlutá. Ano, řepka, s malým ř. To pro pořádek:-)

Od PECky po čarodějné Vrané...
      Jaký byl duben v roce 2010? Jaký by asi tak mohl být, když začal velikonocemi a navíc, což mne velmi potěšilo, Peckou. Jak říká Charlie: "Na Pecce se nikdy nic neplánuje..." a jednoduše pobyt projde z představ pohody a klídku k pracovnímu nasazení. Vždyť bylo přece sundat sršní hnízdo z půdy a především vyměnit stará a nefunkční kamna v kuchyni. Vidět šťastnou paní Laštovičkovou, máte teprve ty pravé vánoce. Mne navíc těší, že přes chladné a drsné leč občas přeci jen slunečné počasí jsem si zafotil. Navíc, jak jsem se později dozvěděl, jsem uhnal Lenču Delegaci a to se prý už dlouho nikomu nepovedlo! Jak? Přece výletem k Novopackým pádovodům, které vinou kalamity už bohužel přišly o svou původní romantiku.
      Ve čtvrtek po velikonocích se v Praze sešli (prý) nejdůležitější světové persóny, takže jsme zaplatili pár miliónů z vlastního pro potěchu krále Václava Narcise I. a jeho podivné hradní suity. Nelze se divit, že jsem ani já, a taky pracovně, v MNM chybět rozhodně nemohl:-) A když jsme u té politiky, o dva dny později nám spadlo letadlo s VIPolska a poláci si tak udělali nechtíc druhou Katyň. Nechystá se podobná decimace tzv. elit i u nás. Možná bychom si troštičku pomohli...
      Druhý a třetí týden v dubnu pobýval pro změnu v MOM Zipp, starajíc se o svého otce, což zadalo příležitost k rozhovoru U Vlka ve Sviňákově. Také nám dává čas najevo, co nás brzy všechny nemine, totiž starost o naše rodiče. Nelze se divit, že nám čas přinese změnu postojů i zvyků. Víkend na to jsem nemohl nevyužít parádního počasí a vyjel jsem do Kopru k Pivkům, o den později pak navštívil znovu Kozlovice a Hukvaldskou ohradu. Bylo moc příjemně.
      A konec dubna? Inu, konečně se udělalo hezky a já poslal svůj cyklistický tachometr pěkně vzhůru až k osmé stovce, abych více než týdenní ježdění a focení stylově ukončil odjezdem do Vraného, kde se mělo sejít na sabatu větší než malé množství známých tváří, z nichž mnohé jsem vážně dlouho neviděl...

100508 Medvěd:-)

fotky

Učit se, učit se a učit se. Heslo známé a profláklé téměř už století. Že zrcadlovka není ultrazoom, že dělá zcela jiné fotky a vyžaduje úplně jiný přístup, se učím měsíc. Od prvních krůčků taky sleduji přírodu. Kdo by to řekl, že ještě před týdnem rozhodně zelená barva nikde nebyla k mání. A najednou... Třeba tady v Poodří, místním CHKO, které začíná už za železničním mostem přes Odru na tzv. Polanecké spojce. A právě tam jsem začal na apríla fotit i já. Počasí bylo nádherné, slunce dostatečně průbojné a stromy holé. Nikdy jindy než právě teď neuděláte tak nádherné fotky pučícího medvědího česneku ve stínech větví starých stromů. Fotek vzniklo mnoho a já se pokusil vybrat jen malý vzorek z nich. Bylo to těžké rozhodování a krásná hra zároveň: Tuhle ano a tuhle už ne. A proč ne?

Patnáctého dubna rozhodně počasí nevypadalo, že by vábilo k focení. Odpoledne déšť přece jen ustal a pod dálničním mostem nedaleko exitu Rudná jsem nafotil pár těchto fotek.

O pouhý den později bylo počasí zase jarní a já se vrátil mezi Jistebnické rybníky.

Pojďme na chvíli pro změnu na severzápad od Ostravy, kde teče řeka Opava. I zde vede cyklohájvej č. 5, i zde najdete parádní zákoutí (třeba u rybníka Štěpán nebo Nádražního v Děhylově) a boží muka pak na cestě z Jilešovic do Háje ve Slezsku.

V okolí Brušperka najdete pár míst, která také stojí za návštěvu. Třeba jeho přehrada s hospůdkou, kde jsou letos nově na čepu Svijany (k mé nelibosti, poáč jsem měl tohle místo oblíbené v rámci emcy - měli tady birella), nebo se můžete vydat západněji do Trnávky. Jaro je parádní.

... a ještě jeden parádní Jistebník (všimněte, že barva vrb už není taková fájna:-), ceduli s Ostravarem pak najdete ještě západněji v Opičích horách u hospody V Zatáčce v Hlubočci, alias Hlubočepu:-)

... a ještě poslední dubnové ráno v Poodří:-)

100515 md:-)