chat

Akce roku 2009

Náš diář

pátek 24. července

Ostrava - Polanka - Jistebník - Košatka - Petřvaldík - Albrechtičky - Nová Horka - Sedlnice - Skotnice - Příbor - Štramberk - Příbor - Skotnice - Mošnov - Petřvald - Stará Ves nad Ondřejnicí - Proskovice - Osrava, 82km

      Proč to nepřiznat? Na území mezi městy Frýdlant - Hukvaldy - Štramberk vznikl v nedávné minulosti pro pivomily přímo magický trojúhelník. Pivovary na poměrně malém prostoru se to přímo hemží (celkem je jich tady šest!) a z Ostravy coby kamenem dohodil. Však nejen za Pištachatem lze tudy prolézti. Jednou z nejoblíbenějších (pro ostatní rozhodně minimálně nejmalebnějším) je nejzápadnější cíp trojúhelníku, totiž Štramberk. Vynechat jakoukoli příležitost navštívit moravský betlém, jak se Štramberku zcela oprávněně říká, by bylo velkou chybou. Nědbám a s Pivkem se domlouváme na jedno příjemné červencové páteční odpoledne. Pravda, zasloužený korbel Trubače dnes bude obzvláště, neboť jižní fukejř se mocně ozývá stejně jako nenápadně, ale stále vzdorující beskydské kopce...

      Kdo by hledal místo jako stvořené k začátku putování na Štramberk, nezvolí asi nic jiného než sviňákovský mejnstejšn či něco jemu podobného, máme-li se vžít do kůže náhodného, ale o to víc lačného cyklistického putovatele. Pravda, průjezd Sviňákovem rozhodně nepatří k tomu nejlepšímu, co lze poznat, a my místní máme výhodu svých zkratek, kudy naše pedály sviští mnohem lépe než po jediné značené cyklostezce, ale jakmile se Jantarová stezka stane na pomezí Polanky příjemnou a názvu zcela odpovídající (mimochodem, nevynechejte Hospůdku U Machů tolik z našich stránek známou jako DP!), průjezdy tu lužními lesy, tu na hrázi nejednoho rybníka místní rybářské soustavy, nechá dojem na každém. Ano, Ostrava jako krajská metropole na svém území skrývá dokonce i CHKO Poodří. Černá Ostrava?
      Jistebník je prvním místem, kde lze nechat spočinout nejen našeho oře, ale i sebe samého. Pravda, hospoda U Matěje byla příjemnější dříve než svá mohutná rudá umělohmotná křídla nad celou zahrádkou rozepjal Ostravar, ale "hlášení místního hospodského rozhlasu" stejně jako obecního s příslušným vytím všech psů kolem (možná i vašeho...) zcela zaslouží pozornost jako zdejší střapáče. Co to je? Okoštujte:-) Ale pozor, nepřehnat! Čeká nás cesta po hrázi největšího místního rybníka s nádhernými vrbami (viz foto), kde dokáže být jižní fukejř hodně otravný. Stejně jako dnes. Ale kochajda s výhledem na beskydskou Lysou horu, Radhošť, Smrk, Velký Javorník nebo (no, ano!) Bílou horu se Štramberkem stojí za to.
      Košatku zmíníme někdy příště, zkusíme se zastavit o pár kilometrů dále v Petřvaldíku. Na rozcestí cest i cyklotras totiž stojí hospoda Na Rozcestí. Já ji však říkám úplně jinak, neb paní, na kterou zde vesměs narazíte si to zaslouží: U Staré Indiánky. Pivo mají jen průměrné, zato ceny solidní, dokonce v létě tady lze i pojíst a hlavně má místo svůj génius Locky. Zahrádka je moc příjemná, stranou všeho ruchu a přitom na rozcestí. Tady je vždycky radost posedět.
      My však míříme dále. Čekají nás Albrechtičky a to hned po výhledu na ostravské letiště. V létě díky mnoha zájezdům nepůsobí tak provinčně jako jindy a dokonce i nějaký ten větší ocelový pták je zde k vidění. Přehlédnout bohužel nelze ani obrovský Špidlův hangár, důkaz lidské tuposti a naivity, že právě tady se budou opravovat obrovská letadla, která tu nelétají. Co však nesmíte přehlédnout, je roubenka a infocentrum zároveň v Albrechtičkách. Vězte, že místní vám rádi vysvětlí historii obce a lecco ukáží. Mají co:-)
      Z Albrechtiček to je jen kousek do Nových Horek. Jedete kolem zámku, jenž je sociálně využit a romanticky chátrá, a já doporučím sjet kousek z cesty do prava na Studénku (směr známý padací most...), kde na křižovatce najdete hospodu. Je malebná především svou zahrádkou a také Karlem Krylem, který vevnitř obsluhuje. Nevěříte? Vyzkoušejte! Až vypijete svého Radíka, vrátíme se zpátky a popojedeme dále na Sedlnici. Jediný kousek únavné cesty po hlavní silnici vystřídáme Sedlnicí a starou cestou na Skotnici. Delší úsek bez občerstvovny je vyvážen n etradičními pohledy na Štramberk či Radhošť. Stále jedeme rovnou za nosem, nenecháme se vézt značkami, zato elegantně podjedeme dálnici a už se ocitáme u Sokolovny v Příboře. Najít bar Oáza (z náměstí cesta na Ostravu a po levé straně stojí) je trošku problém, interiér dýchne šíleným postkomunistickým dozajnem, ale také na náš čeká Freudovo pivo. Další místní specialitka.
      Cesta z Příbora na Štramberk stoupá. Zprva nenápadně, později, když už se blíží Bílá hora začíná být stále otravnější a výjezd na Štramberské náměstí je již jen pro dobře trénované vytrvalce. Těžko však nezastavit, když už tady cestou potkáváte jednu roubenku za druhou, romanticky posazené v kopci pod Trůbou - věžním pozůstatkem starého hradu. Štramberk? Neznáte? Už lovcům mamutů se tady v jeskyni Šipka moc líbilo. Vždyť je celé městečko romanticky sevřeno ze všech stran kopci, které obzvláště na podzim vypadají úžasně. Teď však máme pravé léto, vynecháme i místní arboretum a usedáme na zahrádku místního pivovaru. Trubač se jmenuje a už u prvního piva zjišťujeme, že "dnes to půjde!" Světlé pivo totiž evidentně změnilo chuť, říz i výraz. Zlé jazyky hovoří o tom, že doposud jej nechali vařit v hlučínském Avaru (no, fuj!), zato dnes (za vše prý může otevření nového pivovaru v Kozlovicích) chutná. Není divu, že nezůstalo pouze u jednoho...

      Tady měla cesta skončit. Jenže o třetím srpnovém víkendu probíhaly na štramberském náměstí šesté pivní slavnosti a minout se s nimi, by bylo přímo trestuhodné. A tak byly mými prvními. Obvykle jsem je míjel díky Trutnovu. Na náměstí bylo pro návštěvníky připraveno očekávané pivní občerstvení stejně jako spousta dalších laskomin včetně nezbytných uší. V dolní části náměstí stálo pódium, které v sobotní podvečer okupovalo Turbo. Ano, stařešiny a vykopávky otřou sentimentální slzu stejně jako malá slečna Pivková se nechala jejich úderným tempem doslova strhnout:-) My však raději skusili pár kousků. Medová Požaha došla dříve než na ní došlo, nicméně i standardní třináctku přítomní znalci ocenili za to nejlepší, co lze na náměstí nalézti. Škoda jen, že Pivní slavnosti nejsou soutěžní. Potěšilo by, kdyby člověk mohl konfrontovat svůj vkus s profíky.
      A co tedy bylo k ochutnání? Samozřejmě vše ze Šmírovy stáje, takže kromě Trubačů zde nemohl chybět Kozlovický Vojvoda s Fojtem a také vanilkový speciál. Požahu nabízel sám majitel a sládek v jednom, kromě dvou již zmíněných nabízel i Speciální osmnáctku. Potvrdilo se, že Freudovo pivo stále žije a nemá s Požahou nic společného! Dále nechyběly Vojkovice se svou kompletní koňskou stájí, Zábřežský zámek s Puškvorcem, ženským pivem a speciálem, nesmím zapomenout na Hukvaldské tři kusy a také třeba na nejhorší kopřivnický Vulkán. Uznejte, není lašsko inspirativní (pivní) kraj? Doufám, že i napřesrok bude šance ochutnat vše na jednom místě. Dle návštěvy lze soudit, že Pivní slavnosti jsou už etablovanou součástí Moravského betlému. A to je dobře:-)

090816 Medvěd:-)

fotky