PŘÍSNĚ UTAJENÁ AKCE
22. až 24. června

Účastníci
Lenča,
Manťas,
Romanka,
Květule,
Konvísek,
Jeli,
Mára,
Emílio,
Čárlí,
Kačenka,
Palo,
Medvěd,

ty jo, kdo mi tady zase chybí?

Boskovice

- tajná mise -

      "Běda tomu, kdo se prokecne!" A tak nějak podobně zněly Lenčiny výhrůžky. Oslava narozenin měla být přísně tajná. Proto i v kalendáři Thájmsů se nemohlo objevit nic než otazníky. Naštěstí fšichni zainteresovaní byli (i přes změnu data konání) náležitě informováni a překvapení tak mohlo vyjít.

- páteční Manťasův šok -

      Vymyšlené to Léňa neměla špatně! Ač Manťas neustále tvrdil, že chce své čtvrtstoletí páry oslavit ve společnosti spousty lidiček, nechal se nakonec přesvědčit, že mnohem lepší bude, když to s Lenčou oslaví jen tak sami dva. Pochopitelně někde mimo Brno a k tomu účelu se skvěle hodí chata Lenčiných rodičů v Boskovicích.
      "Aspoň Pala," žadonil Manťas. Lenčina odpověď byla nekompromisní: "Ne! Jen my dva!!!" Konečně i Manťasovi se tahle myšlenka zalíbila a tak v pátek po jedenácté večerní, když se už chystali do postele a dopíjeli večerní vínko, se TO přihodilo.
      "Hele, Marťo, kdo přijel!?" Otáčí se (což neunese umělohmotná židle) a nestačí se divit! Vedle sebe v řadě stojí vysáčkovaných šestnáct známých lidiček! Chudák to už toho večera nerozdýchal. Veselo bylo do ranních hodin a někteří z prvních "odpadlíků" budou ještě dlouho vzpomínat na ranní Manťasovy haluze. To už k takové akci každopádně patří!
      Přes den se přítomným lidičkám podařilo udělat nějakou malou tůrku po okolí a do westernového městečka. Co se konkrétně ještě dělo přes den, nemám ponětí, poáč jsem přijel do Boskovic jen tak na otočku v devět večer.

- sobotní paření -

      Je fakt, že mým příjezdem jsem chudákovi Manťasovi způsobil další haluz. Nikým nečekán (až na jednoho tajného informátora - Květule Pendule) přijíždím těsně před setměním. Přítomno je jen několik málo spících a Romanka s Lenčou, které jsou trošku, no, jak to jen říct? Fšak tušíte! Zničen protivětrem z Vyškova, ale mám chuť řádně zapařit. A nejsem sám! Po příchodu ostatních z westernového městečka se atmoška velice dobře rozjíždí. Alkoholu je dost a ty skvělé saláty k tomu! Bavíme se, jak kdybychom se neviděli vječnost. Lenča nám k tomu fšemu přidala i elegantní striptýz (ale nakonec kozy neukázala - ostuda!), který se zase až tak moc nelíbil Márovi, který takto definitivně přišel o rovnou střechu na svém šípu.
      "Potřebuju dobrovolníka, který se mnou vydrží pařit do čtyř do rána?" Ptám se a pár odvážlivců se hlásí. Nakonec vydrží Emílio, který mi nad ránem ochotně ohřeje kyselicu a udělá "ledovou kávu." Měl jsem vzbudit chudáka Máru, leč jsem na to trošičku pozapomněl. Odjíždím směrem na vlak a kolo mne nakonec donese až do Přerova.
      O tom, co se stačilo ještě udát v nedělin na a kolem chaty nemám tušení. Ale asi nic významného, poáč ty neděle jsou už takové divné. Akce jako taková byla skvělá! Měl jsem po dlouhé době velkou chuť si užít a tento "úkol" mi vyšel skvěle.
      Co vy ostatní? Nemáte chuť o tom něco napsat? Vždyť víte, že jsem byl přítomen jen jedné krátké noci.

-md-


Šup k odkazům!