dnes je .
Svátek slaví .
chat
Akce roku 2012
Náš diář
TOP fotky
Hledáte Medvědovy fotky? Není nic jednoduššího. V našem diáři máte kromě odkazů na připravované, běžící či minulé akce možnost kliknout na konkrétní měsíc v roce. A právě v měsíčním přehledu je obvykle velká hromada fotek, které vznikají spontánně při mých cestách, toulkách ba i záměrně očekávaných situací, které si začínám kór tady u nás kolem MOM velmi hýčkat. Uvažuji, že bych udělal i nějaký výběr NEJlepšího, ale zatím nevím, jak vše pojmout. Ale urkitě přijde správný čas...
bez komentáře...
| Ujeté kilometry? | |
|---|---|
| 1993 | 10103km*1) |
| 1994 | 13210km |
| 1995 | 3400km*2) |
| 1997 | 1622km*3) |
| 1998 | 9303km |
| 1999 | 9673km |
| 2000 | 11896km |
| 2001 | 11204km |
| 2002 | 9883km |
| 2003 | 4486km |
| 2004 | 2956km |
| 2005 | 4581km |
| 2006 | 7085km |
| 2007 | 5058km |
| 2008 | 4341km |
| 2009 | 4775km |
| 2010 | 6150km |
| 2011 | 8296km |
| 2012 | 3740km |
| suma | 128025km (mimo 2012) |
*2) stav od 1.1. do 9.5.
*3) stav od 22.9. do 31.12.
Editorial No.165
Mate sé? Oslovení jsem si půjčil z Brouka v hlavě, protože mi tahle přesmyčka běží hlavou už druhý den. Zřejmě v reakci na nekončící předakční chatování pruhovaných inženýrů. Akce za akcí, mejdan za mejdanem. Už dva velké mám za sebou. Nejprve sraz průmyslovky po dvaceti letech a ještě o týden dříve pak pivní slavnosti v Olomouci na Pevnůstce. Zatímco sraz jsem pln nadšení zpracoval během dvou dní a vy si jej můžete už přečíst, na olomoucký beerfest si musíte ještě holt chvilku počkat. Především proto, že dost bylo Skoumalových Thájmsů! Naopak je již neodkladné otevřít proslulou medvědovu hlásnou troubu a některé co nejdříve seznámit s tím, že čas dalších akcí se nezadržitelně blíží.
Letní festival zážitků již o tomto víkendu rozfofrujeme na Podhoří v rámci stošedesátiletí páry pruhovaných oslavenců. Netušíte, o co jde? Pozvánku vidíte o kousek níže, kde najdete i seznam podezřelých pachatelů i těch, kteří si marně budou vytvářet svá alibi jinde. Jecden příklad za všechny? Fünf:-)
A hned o dalším víkendu letíme ještě dále na západ. I když vlastně severovýchod Čech. Na Pecku, abychom vzpomněli dožitých patnácti let setkávání našich band. Ano, je to teprve patnáct krátkých let, co jsme po moravských povodních nasedli do Karosy s očekáváním neuvěřitelných zážitků v Norsku. Mnozí už tušíte, kdo se tam s kým tenkrát setkal. Kdo netuší, ať neváhá a šupajdí na Pecku. Norská trojkombinace totiž proběhne ve stejných intencích právě tam. A nerozháže nás ani taková maličkost, že jeden z trojice vrcholů norských zážitků (totiž letní lyžba) tam na severu již nepořídíte. Ledovec Stryn už Norům tak nějak roztál. (Že by ten hradní pohunek měl přece jen pravdu?). A právě proto jedeme na Pecku!
Těším se na všechna tato setkání!
medvěd:-)
Aktualita
Apple má fungl nové mapy! Co dodat?
... celkem se bojím, co skrývá ikonka 3D vlevo dole. Nevyskočí na mne nějaký komunista. Nebo snad rovnou Jobs???
!!! TOP akce !!!
PODHOŘÍ 160
osvěžování, grilování, spaní, paintball, osvěžování, grilování, osvěžování, osvěžování, spaní
15. - 17.6.2012
Pro fajnšmekry: Lockay´s countdown
Takže, abych to dlouho neprodlužoval, zde jsou nejdůležitější body:
Přátelé, kamarádi,
jelikož již i poslední zbytky alkoholu ze společné akce "TPOD" vyprchaly (doufám, že i u tebe Pišto), je čas obrátit se dopředu a začít si dělat žízeň na další společné setkání. ;-) Jak již bylo avizováno, čeká nás v brzké době šichta v podobě oslavy čtyř hříšníků - čtyřicátníků. Nebudem jmenovat, Pišta, Lokis, Mates i já to o sobě moc dobře víme. :-D
Termín konání: 15. - 17.6.2012
Program: osvěžování, grilování, spaní, paintball, osvěžování, grilování, osvěžování, osvěžování, spaní.
Jelikož je z organizačních důvodů potřebné aspoň zhruba vědět počet aktivně se účastnících hlav, bylo by více než vhodné sdělit své odhodlání zůčastnit se této vyjímečné taškařice. Je mi samozřejmě jasné, že můžu počítat se všemi oslovenými, jak jinak! ;-) Ale znáte to, člověk míní a manželky/přítelkyně mění, tak abyste měli čas doma zrušit případně kolidující program. :-P
Za organizační tým
zdraví Mišpulín :-)
Soupis možných darů pro oslavence:
Lockayův organizační příprtek:
Panove,
vzhledem k nezadrzitelne se blizicimu terminu akce zasilam nekolik organizacnich pokynu :
NORSKO 97-12 PECKA
22. až 24. června
aneb "...to to uteklo!!!"
... se slovy písně našeho oblíbeného pornobásníka Záviše vybubnováváme do světa, že to je letos neuvěřitelných patnáct let od chvíle, kdy si za mne a Zippa v KUDRNAbusu drze sedli ti dva "pražáci." Ano, patnáct let uplynulo od chvíle, kdy podali mezi sedaldly flašku vodky na seznámení a odkdy se nastartoval cirkus, který tu s menší, tu s větší intenzitou fičí tímhle světem a my z toho máme radost! A nebyl by to Charlie, aby mi na Silvestra nezavolal ze Silvestrovské Pecky s přáním všeho dobrého do nového roku a zároveň se žádostí, abych na něj tvrdě zatlačil (třeba i opakovaně) stran organizace NORSKOrevivalu. Ano, je to tady! Jako připomenutí se letos bude konat opětovně slavná...
... NORSKÁ TROJKOMBINACE!
K účasti budou pochopitelně přizváni nejen všichni účastníci zájezdu, ale také všechny ty naplaveniny, které se za těch iks let k nám dobrovolně přidaly. Datum akce bude ještě upřesněn (snad jej nezazdím...:-) a již teď je jisté, že k účasti na norské trojkombinaci budou nutné všechny příslušné propriety: lyžařská, turistická a vodní výbava! S největší pravděpodobností se celá taškařice odehraje na známé Pecce U Karloj. Ledovec na Strynu nám totiž za těch patnáct let roztál, takže k uskutečnění akce bude stejně vhodná malebná peckovská příroda a pochopitelně bazén, jenž nám poslouží místo fjordu. Sledujte nadále naše Thájmsy. Budeme postupně přinášet další podrobnosti!
B´12 VRANOV
v noci ze 27. na 30. července nebo o týden později???
Pani,ked uz to Pisto nacal, tak podme este k B12 (Borovicka a 12-tka pivo). Takze Vranov? Je to sice daleko (hlavne pre Rada :O) ), vodici odtial nemozu odist nadrbani, ale zvysok pani, ..................zvysok su uz len same socialne istoty.
Caute. Milan
No mně je to fuk, klidně na Balatoně, ale MISS PLÁŽ je 4.8.2012.Ale jestli se ovšem zase polovina posádky, bude vymlouvat, že to má daleko a bude chtít u Kyjova hledat dálnici a přijede v pátek v noci, kdy ostatní jsou stěží schopni pochopit to, co se děle kolem nich, tak to raději přesuňme.
Pišta
Panove,vzhledem k nedavne debate ( z ktere si z pochopitelnych duvodu nic nepamatuju :) ) ohledne terminu B'12:
Zvazte zda prvni nebo druhy termin s ohledem na :
- Miss plaz je sice lehce dekadentni akce urovni srovnatelna s Ein Kessel Buntes, ale zas tam bude nas kamarad okurka :DCimzto zahajuji debatu o konkretnim terminu.
Lockay
Novinka
Sraz po dvaceti letech
v noci z pátku 8. na sobotu 9. června 2012
Tak jo. Valím kyty v jydelaku intersity (dneska spíš teda v bistrovoze ve slovenských barvách) a upaluji směrem na západ do České Třebové. Železniční pražce, vždyť je jaro. Však to znáte. Vsázím se sám se sebou, zda na zdevastovaných kolejích druhého koridoru a nepřiměřené rychlosti (160km/h) vypiju více své kávy já nebo její ubrousek na podšálku. O komické situace na výhybkách není nouze a s bravurou zvládá své nenadálé tance v nečekaných turbulencích i obsluha. Taky si říkám, že jestli komických situací neubude do večera, dopadne dobře celý dnešní den. Pak zvítězíme my všichni dva organizátoři srazu po dvaceti letech. Také cítíte jistou dekadenci v nekonečnosti před chvílí zmíněné číslice? Však jsme také přemýšleli, že bychom všem účatníkům srazu předem rozdali cedulky se jmény, aby každý věděl, s kým vlastně má tu čest. Budeme se po pěti letech vůbec poznávat? Jak se později ukázalo, byly by podobné cedulky naprosto zbytečné, poáč s identifikací na akci neměl snad vůbec nikdo sebemenší problém:-)
Dneska již nerad, ale stále si vybavuji prazážitek, kdy má maminka odcházela na sraz základky po dvaceti letech a já ji s dětskou upřímností jasně řekl, že se zřejmě chystá odejít na pochybnou až dekadentní akci do domova důchodců. Až tak stará mi tenkrát přišla:-) Uběhlo pár let a do stejného starobince jsem se chystal také:-) Navíc s pocitem, že je třeba pohlídat průběh akce a starat se, aby si každý příchozí těch pár hodin pubertálních návratů užil. Nervní jsem z příprav nebyl, poáč přes nervy tady byl Petr Blaťák, druhý organizér ze spřáteleného Áčka. Ne, nebojte, jde o ryze rozlišovací označení. Prostě jsme se v páteční odpoledne měli nejprve ve škole a později v Nároďáku sejít "A" jako Amatéři a "Bé" jako Borci. Vždyť říkám, jde o čistě rozlišovací označení:-)
Historie a naše důvody k setkání? Velmi jednoduché. Ona nechutná dvacítka přeci jen byla kulatou výzvou. Áčko s Béčkem v zabzu to táhneme společně již několikátý sraz. Na dnes bylo třeba jen doladit podrobnostě, poáč o základ jsme se postarali už před čtvrt rokem, když jsme byli sondovat terén nejen na škole, ale i ve městě. Už tenkrát se jako obrovskou výhodou ukázala přítomnost učitele Žabáka (svého času spolužáka), který vychytal vše potřebné s pozváním učitelského sboru. Konkrétně? Paní Jana Valentová (jak najivně jsme doufali, že postačí osobní pozvání...:-), Áčková třídní paní Věra Plemeníková, borec přes zabzo pan Láďa Weis a náš, totiž Béčka třídní, Ivan Ďopan. Stoprocentní účast učitelského sboru byla nadmíru příjemná a tady je záhodno Žabákovi za snahu poděkovat:-)
Kdesi před polednem opouštíme s Petrem poněkud rozhoupaný kolejový parník Jan Perner (charakteristické drcnutí při vjezdu na první nástupiště v České Třebové máme jednoduše zaryté pod kůží) a těšíme se. Terminál před nádražím je na samostatný článek. My však vyrážíme po schodoch naproti uličkou kolem dvorku, kde kdysi býval Doprsál. Za nás se ještě nestěhoval do nové budovy VDA a snad i proto jsou vzpomínky na hodiny strávené před i za ovládacími pulty zabezpečovacího zařízení spojené právě s tímto místem:-)
Druhým zastavením byla pochopitelně "Dopravka." Druhá budova školy, kde jsme zažili (A-prvák a druhák, B-prvák only) začátek školy. Dneska je Dopravka stále školou, byť základní. Okolí se změnilo, ale základ stojí dále tak, jak jsme byli zvyklí. Dovnitř pochopitelně nemůžeme. Ale i tak jsme spokojeni a valíme dále na Staré náměstí k Naňkům.
Vychovatel Doubrava. Člověk, jehož kvality jsme začali oceňovat až dávno po odeznění pubertálních myšlenek. Frajer, který věděl, jak s tou zvěří vyběhnout. A jak souvisí s putykou "U Naňků"? Jednoduše. Je, respektive bývala jeho. Dům stojí, leč putyka už bohužel neputykuje. Před čtvrt rokem jsme na něj bohužel neměli štěstí, nyní naopak. Do zákulisí hospody, kam jsme se jako nezletilí chodili natruc vychovateli zlít (a on byl vlastně rád, že nás má pod kontrolou, což nám tenkrát absolutně nedocházelo:-) jsme se rádi zastavili. A upřímně: Když mne Doubek oslovil jménem a věděl, kdo jsem, byl jsem znovu naměko. Po pěti letech, co jsme se neviděli! Sakra, to jsem byl na intru takový vyvrhel!? Ne ne, Doubek je pořád stejný a ta hodina, kterou jsme u něj doma mohli strávit, byla fantastická! Sakra, vážně je doba pubertálních průserů tak důležitá? Pro nás možná. Ale pro něj? Pozvání přijal, ale účast moc neslíbil. Což jsem hned tušil. O to více jsem byl rád, že jsme se za ním zastavili. Díky!
Má skvělá sestra mne naučila jednomu zlozvyku: Když někam jedeš na den/dva, ubytuj se tak, abys i z hotelu měl radost! Nově otevřený pivovar kousek od náměstí se tím pádem stal jasnou výzvou. A volba? Jasan, že apartmán. Najdete snad v Třebové lepší ubytování? Těžko! Tudíž teď už jen stačilo před srazem přijít, "zalogovat se," a nasát slad v restauračních prostorách. Tady má slovo restaurace nejen svůj význam, ale zároveň se naplňuje. Přívětivost místních pak už jen obrovsky překvapila. Je třeba se radovat s maličkostí:-)
A je to tady. Odcházíme ubytováni zpátky do města. Je třeba se zalogovat i místě srazové pařby. Cestou potkáváme zcela náhodou Emana (Libor Vozdecký) kousek pod Dopravkou, aby se pod nádražím přidal i Námořník (Pavel Dibala). A už to letí! Mluvíme spolu, jako bychom se naposledy viděli před týdnem (přitom se reálně pohybujeme úplně v jiných časových galaxiích:-). Jednoduše máme pocit, že jsme navázali na hovor (lépe bych řekl na předchozí větu) a teď jen pokračujeme dále. Sakra, je tohle vůbec možné!? Stále více a více se těším na samotné místo činu!
Ještě cestou ve vlaku nám volal Žabák, že je docela možné, že bude mít malinké zpoždění při prvním - školním - programu, poáč rozdává výsledky CERMATu. Za nás to bývávala madurída. Nicméně od Nároďáku přicházíme ke škole ve stejný okamžik, kdy Žabáka na chvíli vypustila ze svých bran naše Alma Mater. Synchronizace? Dokonalá, byť neplánovaná. Ale to tady přece nikdo nemusí vědět:-)
Dali jsme akademickou čtvrt hodinku a vešli do škamen. Ve velmi slušném množství přítomných! Potěšil Peťa Klička svými jahodami, což byl nápad, který by se měl platit zlatem. V rámci více než hodinové exkurze ve školních zdech vlastně přinesl fantastické občerstvení. Sakra, mám skutečně rád lidi, kteří dokáží myslet na ostatní. Tohle byla vážně bomba!
Je snad zcela pochopitelné, že největší nadšení sklidily prostory školy, které se "od našich časů" příliš nezměnily. Tady opět vedla naše béčková "retro" třída, kde Kreji (Martin Pazourek) poznával umyvadlo, které zřejmě bylo náhradou za to jím sestřelené. Já zase poznával tajemnou skříň "s ničím," která vlastně skrývala jen bordel po žácích. Že by ten ubrousek byl vážně můj?
A propos, Áčkovská třída doznala změn, takže původní klasická škamna nahradil prapodivný školní industriál. Radost vyvolaly až tradiční dílny s "encéčkovými" stroji a elektrodílny v místech, kam jsme my chodili do šaten. Naopak v dílnách "vyrostlo" studijní centrum, čímž naše vzpomínky dávno zavál prach. Bylo vlastně s podivem, že půdorys voličové telefonní ústředny je stále zachován. To linoleum bych vážně z pietních důvodů zakázal vyměňovat!
Zdenál alias Žabák. Kategorie sama pro sebe. Spolužák, který stále chodí do stejných škamen pomalu čtvrtstoletí páry. S radostí učitele a člověka, jehož práce baví. Bylo příjemné vidět, jak na něj reagují žáci školy. Respekt, který si dokázal za nás vybudovat málokdo. Ostatně se stačí podívat na server www.spolužáci.cz, nalistovat učitele a o Žabákovi si to něco málo přečíst. Proč to píšu? Protože tenhle pán se postaral o pozvání svých kolegů na akci. Jemu vděčíme, že školní "personál" se dostavil ve stech procentech. Navíc jsem pochopil, že systematikem rozhodně nejsem. Můj systém náhodných výbuchů však naštěstí doplňují kamarádi, na něž je spoleh:-)
Po více než hodinové exkurzi máme na asi hodinu rozchod. Školní průvodce potřeboval na oběd, jiní zajistit ubytování a zbytek organizátorů doladit drobnostě. Vystresovaného Peťana (Blaťáka) jsem uklidňoval, že není třeba být na místě činu jako první, přesto si desítku od Kohouta moc nevychutnal:-)
Přicházíme asi v 16:10 a fakty nestíhám, že učitelé Ladík Weis a Věra Plemeníková jsou již na místě! Čekali byste, že přijdou tak brzy? Poněkud namyšleně si začínám myslet, že se na nás vážně těšili a začínám se aktivovat do maximálních otáček, abych co nejdříve odčinil náš pozdní příchod. Marně, poáč Béčko hodlá i nadále sedět na zahrádce. Kua, co s tím?
Pomáhá stresující Peťan. Časem se nám podaří přepravit i "zbytek" účastníků do sálu a rozjet akci samotnou. Čekám, že se Peťan už konečně uklidní a nebude stresovat. Marně. Dokonce i o den později po akci mám pocit, že jeho stres se o moc nezměnil. Ale jsem rád, že i on přispěl svou měrou do srazového díla, poáč by to asi nebylo ono:-)
A už to jede! Mám obrovskou radost ze všech učitelů! Baví se a rozhovor s nimi mne nabíjí. Obzvláště u pana Weise, který je živočichem, jenž má život rád a drží se v neuvěřitelné kondici. Chce žít, užívá si život a stále se vzdělává. Sakra, není přesně tohle prototyp dokonalého důchodce? Sám bych se chtěl v jeho letech dostat do stejného "levelu." Pane Weissi, klobouk dolů!
Zatímco naše fotbalové primadony s Bílkem v čele předvedly "fantastický" výkon s rusáky (prohra 1:4), my málem v ruchu parádních hovorů zapomněli na objednaný bowling. Nebyla by to Jana Valentová, aby nerozbila námi vyšlený koncept Áčko proti Béčku a vyhlásila se kapitánkou jednoho ze dvou družstev. Peťan se pak stal kapitánem druhým a vlastně bylo pak už jenom na nich, jaký mančaft si dokáží vydraftovat. Výsledek? Ale, no tak, není to jedno? Zvítězil přece ten lepší mančaft:-)
Až hodinu po půlnoci jsme se začali spontánně rozcházet. I učitelé vydrželi fantasticky dlouho, takže zcela neskromně předpokládám, že se jim u nás na akci líbilo. Odjezd učitelů s řidičkou Janou Valentovou jsem asi viděl jako jediný. A královsky jsem se bavil! Dámy a páni učitelé, vážně moc děkujeme za účast!
Sobotní podoledne jsme pochopitelně prospali. Peťan snad už konečně přestal stresovat a vážně jsme užívali přítulnosti pivovarské zahrádky. Stejný vlak a stejný bistrovůz měli být snad tou správnou třešničkou na srazovém dortu. Ale ne, to ne. Mnohem lepší třešničkou byla účast všech těch lidiček. Šprckoplesk nakonec po mnoha zablouděních na sraz také dorazil. Já si však odnáším znovu ten super pocit ze setkání s lidmi, které samozřejmě znám, které (naštěstí!) stále poznávám (a oni mne) a hlavně se kterými jsme v podstatě před chvílí přerušili diskuzi, na kterou jsme na chvilku opět navázali:-)
Díky moc všem!
medvěd:-)
12.6.2012
letem měsícem
Jo, tomu říkám parádní konec měsíce. Sedím ve stanu pivovaru Opat na Korunní Pevnůstce v Olomouci. Beerfest 2012. Všude kolem pivovarů množství větší než malé, k brzké podolední hodině pak i slušně nalité nemalé množství navýsost pohledného studenstva. Každý, nechť si laskavě hodnotí dle svého libida či orientace. K tomu už drahnou chvíli ladí Turbo aparaturu před svým nástupem. Pamatujete? Retro jak má být:-) A, už spustilo. Bacha, tohle intro rozhodně neznám! Že by nový songsong? Ale jo, teď po minutě hukotu už tradiční klávesy nepozná snad jen tutan:-) Skutečně povedené retro. Možná předznamenává další víkend. Ten, který teprve přijde. Máme sraz v Třebové po (přímo nechutných) dvaceti letech. Jenže to je červen. Teď mám na paškálu květen a bavím se vzpomínkou na jeho začátek. Kdesi v poušti Gobi za Ulambátárem nad Liptovským René...
Co tam? Kdesi v hlubokých až nekonečných lesních stepích? Přece Tradiční podzimní Oldřichovický dejchánek. Uznávám, holt se letos poprvé hnul více na východ. Milajko coby Nejvyšší organizér zafungoval neuvěřitelně a nebýt lockayových obzvláště vypečených muffinů, možná by v neděli bylo na skladě aj viacej rušňovodičov. Takto jsme čekali dlouze a dlouze. Ale vo tom to není, poáč akce se všeobecně nadmíru povedla. Vlastně i musela:-)
A pak nastal drsný týden odříkání. Ne, fakt už to nejde užívat jako za mlada. Už nepomáhá ani jindy spolehlivý stepní vzduch. Takže se drtím kolem a marně doufám, že vše bude lepší. Ale jo, nakonec "to" dopadlo tak, že jsem dal neuvěřitelných 1520km během jednoho měsíce května na kole! Fyzička a s ní spojená spokojenost se vrátila. Slováci k tomu dali na švédsko - finských (na první zemi raději zapomeneme...:-)) majstrovstvách sveta stříbro a my bronz. Rusáci tentokrát udolali půlku naší bývalé federace. A je třeba uznat, že bychom ve finále jako ta druhá půlka nedopadli rozhodně lépe. Rusáci holt začínají hrát týmově a to rozhodně není dobrá zpráva.
Ano. Mistrovství světa v hokeji. Rozdělili si jej Fini se Švédy a byla to chyba. Ve Švédsku, kam jsme v základní části spadli, se nefandilo a na hokej nechodilo. Mrhání perel sviním! Napřesrok se to má opakovat a děkujeme za předvedený výkon, poáč příště to už snad nikoho nenapadne. A Švédi budou vůbec rádi, když se u nich ještě nějaké "příště" bude konat...
A pak už jen kolo, kolo a kolo. A pár věcí kolem. Takže není v podstatě o čem psát. Skoumal svou oslavu přirozenin totiž do vydání sumáře nedodal. Jeho Thájmsy (druhé ve své existenci) však vyšly v týdenním rozestupu od minulých. Hlásná trouba medvědova byla na chvíli vypnuta. Ale nebojte, dech právě na Pivním festivalu statečně nabírám a třeba předchozí Olomouc jsem už napsat stihl včera. Jedním vrzem, protože psaní se stává (nebo už dávno stalo?) mým fetišem:-)
31.5.2012
medvěd:-)
Květen a my před deseti lety?
To už jsme se ovšem přehoupli do května 2002, kdy ještě prvního projíždíme na kolech před povodněmi krásnou Portu Bohemicu. 10. pak vyrážím do České Třebové, abych se přehoupnul přes Podorlicko za ostatními na oslavu Romančiných a Charlieho narozenin. Dali jsme si malý předvoj plný kolen v Lučicích (to bylo v pátek) a pak se přesunuli do Myštěvse, kde na nás pro změnu čekala nutrie a pivo teklo proudem. Lukas po dlouhé době dostal pádlo do ruky a békalo se békalo. No a když jsme u Lukase tak nesmíme zapomenout, že v posledním květnovém víkendu už sedíme na zahrádce v Třemblatě, vedle nás se peče prase (na třicet lidí skoro čtyřicet kilo masa!) a my se bavíme doskokem jednoho účastníka a přeletem jiného. Joj, to byla kůlna! A také nesmíme zapomenout na Kufberkovu a Vačkovu dovolenou, na kterou do Itálie odjeli na čtrnáct dní koncem měsíce.