Akce roku 1997

Náš diář

Mezi Polskem, Zátokou Sviní a švédským Malmö

2. den: sobota 19. července

Cesta Polskem byla velmi vyčerpávající. Naštěstí nějaká část proběhla v noci. I tak uznávám, že jediný způsob, jak přežít tuhle nekonečnou placku, je ožrat se. Sice se musí zastavovat, ale jak jsme pochopili, řidiči a Kudrna vůbec má pro podobné potřeby až neuvěřitelné pochopení. Vlastně jsem i rád, že nějaká taková pohodová cestovka existuje. Jinak podobným ústavům se jen nerad svěřuji do péče. Ale fakt za polské silnici nemohou...

      Cestu Polskem jsme nějak přežili. Samotné nalodění byla poměrně velká taškařice, poáč bezpodmínečné sbírání našich pasů zabralo přece jen nějaký čas. Zkuste budit lidi, kteří unaveni celonočním drncáním konečně tvrdě usnuli:-)
      Na palubě zaoceánských parníků (dělám si srandu) mne vždycky napadá, jak vlastně můžeme doplout, když naložíme i takové předměty, jakým je naše Karosa. Na kajuty jsme neměli, takže místo na odpočinutí si každý hledá podle svých sil a možností. TAX-FREE shop tenkrát ještě fungoval a s vidinou drahých seveřanů jsme zcela spontánně zahájili konzumaci litrových FAXů. Vycházeli tenkrát na neuvěřitelně malý peníz. Aspoň ve srovnání s tím, co nás čekalo na druhém břehu. Seznamování začalo probíhat ve druhé spontánní vlně.

martinovy poznámky k cestě...

Přes Polsko jedeme 11 hodin. Je to docela humáč. Poláci mají hnusný silnice. U benzínek nemají WC nebo jen velmi zřídka a záleží na štěstí, kdy se na něj natrefí. Při nejbližší možné příležitosti zastavujeme na hygienickou pauzu.

PŘÍSTAV: Loděnky se dostanou po předložení faktury. Je to bílá bouda. Máme menší problémy, protože několik nám jich chybí, ale nakonec je dostáváme.

ZA VODOU: Švédi také vybírají pasy i loděnky. Odtrhli kontrolní kus a vrátili je zpět, na každé je jméno klienta.

Trajekty jsou na velmi dobré úrovni: FREE SHOP, bary, směnárna, banka, obchůdky, FAXy, atd...

Ve Švédském Ystadu jsme byli s půlhodinovým zpoděním. Tady už je to v pohodě. Opět vybírají pasy a orazítkovávají je. Žádný další problémy nemáme.

Pak projíždíme městem a na odpočívadle asi 1 km za kruhovým objezdem děláme večeři. Jmenuje se to tu Bjäresjö. Je tu WC, informační tabule, světlo, odpaďáky i na větší odpadky, a lavičky. Odpočívadlo je směrem na Mallmö.

Noc opět trávíme v autobuse.

...pojďme dále.

3. den: neděle 20. července

Pocit středoevropana, že přejezd Švédska je hračkou a za chvilku jsme "na konečné" v Norsku je zatraceně hodně zkreslená. Především na severu nelze autem ani autobusem nijak spěchat a pak poměry kilometrů jsou jinde. Otupění předchozí pařbou naštěstí laskavě vyrovnaly dálnice, které nedrncají a spát lze úplně v pohodě. Při pohledu na plakáty U2 nám je připomněno, že zítra hrají zrovna tady. My si na Strahov musíme přece jen chvilku počkat. Ale ta náhoda potěší...:-)

martinovy poznámky k cestě...

Projíždíme po dálnici směrem k OSLU. Snídani máme na odpočívadle Sonsveien, což je rozestavěná velká zastávka. Není tu voda ani WC, ale to jde použít přírodní, je tu hodně místa. Příští rok bude pravděpodobně již lépe vybavena. Snídaně v 6:20.

Před OSLEM máme hygienickou zastávku na Shellu a do města to je takovou hodinu. Při vjezdu do města se platí 24 Nok. Silnice E18.

OSLO centrum: Je lepší jet okamžitě na centrum, prohlídnout galerie, které jsou už od rána otevřené. My jeli hned na poloostrov.

Muzeum FRAM: 9.00-18.45; AD20,-;CH-10,-;ST-10,-; sleva skupiny 15,-.

KON-TIKI: 9.30-17.45; AD-25,-;CH-10,-;ST-15,-; sleva skupiny 18,-.

Skupina = nejméně 18 lidí. Děti se počítají od 7 do 16 let. Studenti musí předložit kartu slevovou.

Po návštěvách muzeí jsme přejeli na Vigeland. Stačí pauza tak půl hodiny. Autobus stojí zezadu, kde je parkoviště, které se neplatí. Na poloostrově je také parkoviště přímo u muzeí.

Další zastávka máme na Holmenkollenu. Skokanský můstek, u kterého vyjíždíme až k bubnu. Lidi sejdou buď po cestě nebo vedle bubnu dolů. Autobus přejede dolů k soše norského krále Olafa V. na lyžích. Přestávka stačí tak jednu hodinu. Jsou tu suvenýry, muzeum historie lyžařství. Je tady možnost sjetí se v trenažéru olympijskou sjezdovku ( za 30,-).

Od můstků sjíždíme do centra města. Šoféři si trochu zařádí, protože je tu hodně zakázaných odbočení.

Stát můžeme buď u přístavu a to jen dvě hodiny a nebo pod pevností. Procházíme směrem k radnici, zámku a galerii. Ty jsou otevřeny pouze do 15.00, tedy v neděli, v den, kdy tady pobýváme. Proto je dobré propříště obrátit program. Nechat na prohlídku tak tři hodiny.

KONEČNÁ: Spíme u jezera SOGNSVAN, které je kousek za OSLEM. Jede se na GJOVIK po silnici č. 4. POZOR! Po několika křižovatkách jsou tu zdvižené přechody, kterých jsme si vinou nepozornosti užili víc než dost. No a pak je jezero. Parkovat se dá, místa je dostatek. WC je suché a notně smradlavé. Jezero krásné, ale hodně lidí. Se stanováním nejsou žádné potíže, snad jen to, že už tu bude někdo spát. Není nikde kolem pitná voda. Voda na vaření je na parkovišti. Odpadkových košů je tu dost. Nesmí se rozdělávat oheň!

      Oslo byl vážně zážitek! Radnice, město, sídlo krále a vůbec všechno. Začínáme si pomalu zvykat na norskou spořádanost a zároveň toleranci a velkorysost. Člověk by vlastně měl poznávat cizí kraje, aby měl srovnání. Pak by si méně stěžoval a byl rád za to své. Muzea jsme probíhali (jak píše Martin vedle) hnedka z čerstva a Kontiki muselo unést snad úplně každého.
      Norové hodně sportují, ale oproti naší pompéznosti si dokáží stavět sportovní areály tak, aby měly využití i po vrcholných událostech. Skokanský můstek nad Oslo nebyl výjimkou a v létě funguje jako přírodní amfiteátr. Spodní část se zatopí vodou, aby se zvuk dobře přenášel k tribunám a Čech se neubrání pocitu "nenadálé havárie." Zbytečně. S Oslo pak spojujeme všichni i vychytávku, která tenkrát u nás ještě nefrčela, totiž vyvýšené přechody pro chodce. Opakované jumpy nás kolikrát nejen vrátily do hry, ale vlastně prověřily i naší Karosu coby nezničitelný dopravní prostředek. Po opakovaném jumpu už jsme podezřívali řidiče s jisté dávky masochismu...

120425
Medvěd:-)

Oslo