EXPEDICE ALFA 1994
na kole kolem republiky z Pardubic do Ostravy


FREEDLAND.cz
W E B    P R O    T Y,    K T E Ř Í    V Í

Akce do roku 1996

Náš diář

6. června 1994 - třetí den - od Rozkoše přes Babiččino údolí až za Rumcajsem

Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.       Po cestě z kempu v Červeném Kostelci jsme se zastavili na zřícenině hradu Červená hora, která se tyčí nad údolím řeky Úpy. Je součástí trojice hradů Vízmburk - Rýzmburk - Černá hora, ze kterých kolonizovali dávní vládci kraj od Poříčí u Trutnova až po Nové Město nad Metují. Hrad existoval od roku 1253 do husitských válek, kdy v roce 1427 po obléhání zanikl. Hrad stál na velmi výhodném místě a byl ve své době velmi rozsáhlý.


pondělí 6. června: Červený Kostelec - Ratibořice - Česká Skalice - Jaroměř - Kost - Lázně Bělohrad - Lužany u Jičína; 73,94km

Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.       Z černohradeckého hradu jsme se vrátili zpátky do údolí Úpy, kterým jsme jeli dále po proudu řeky kolem rádoby Starého bělidla a Mlýna, kde se nachází interiéry z doby Boženy Němcové. Vstupné je lidové - 4 a 2 koruny. Objeli jsme i zámek v Ratibořicích, známý především kněžnou Zaháňskou. Zámek byl v době kněžny upraven empírově. Bylo to v letech 1825 až 26, přičemž samotné interiéry pochází z první třetiny 19. století. Do zámku se dostanete za 15 respektive 5 korun.
Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.       Přes Českou Skalici, která je známa svou pseudogotickou radnicí z roku 1864 a muzeem Boženy Němcové ve Steidlerově hostinci z roku 1837 jsme pokračovali na Jaroměř a Kuks. Známý barokní komplex špitálu a zámku založený F.A. Šporkem roku 1692, kam si přivolal ve své době ty nejlepší architekty v čele s G. B. Aliprandim (ten navrhl právě lázeňskou budovu u léčivých pramenů), stojí právě tady na Kuksu. Budova sloužila svému účelu již o tři roky později. Špitál stojící na druhém břehu řeky Labe s kostelem Nejsvětější Trojice, kryptou a především známými Braunovými plastikami lidských Ctností a Neřestí. Vstupné pořídíte za 15 a 5 korun.
Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.       Naší poslední dnešní zastávkou byly Lázně Bělohrad, které jsou známy svými bahenními lázněmi. Cyklistické stroje se pod námi zastavily v kempu Lužiny u Jičína, kde je nejlevnější ubytování, jaké jsme zatím pořídili. Navíc ostatní nabídka služeb byla také více než slušná. Nebýt silného protivětru po celý den, neměl by den žádnou chybu.
Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.       Kemp v Lužanech u Jičína byl velkým překvapením. Sociální zařízení bylo na velmi slušné úrovni. Našli jsme kemp pro obyčejné lidi a dokonce velmi levný. Stan jsme zavrhli rovnou. Stravování je možné ve zdejší restauraci. Kemp je umístěn na břehu rybníka ve vekmi malebném prostředí. Je zde také rozmanité sportovní prostředí, naprosto skvělý personál ochotný splnit leccos. Nejlepší kemp, jaký jsme potkali!

      Docela opovážlivost minout Pecku jen o pár kilometrů, co? Jenže do legendárního zájezdu do Norska chybí naši Expedici tři roky a nám se moc tenkrát vinou větru nikam zajíždět nechtělo. Čas Pecky měl teprve přijít a kdyby tenkrát medvěd třeba jen malinko tušil. Co však z Ladinových poznámek na mne doslova vybaflo, byla jednak cukrárna v Lázních Bělohrad, kterou dost dobře známe a také poznámka o hospodě v Nové Páce. Vážně jsme šli do hospody tak daleko??? Drsné je, jak paměť po létech krutě vynechává:-)

Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.       Ráno jsme vyjeli poměrně brzy a v 8 byl první telefonát do Alfy, který se povedl díky Jenově ukecanosti (dost mu zazlívám, že neodvysílal události prvního dne, teď už to nestihneme za tu minutu co mu daj). Pak jsme sjeli do údolí Úpy (Červený Hrádek) a projeli Babiččino údolí: i počasí nám zvedlo náladu. Bělidlo i zámek byli zavřený a ze zámku nás slušně vyhodili. Jako by se začalo zase všechno kazit, přeháňky a oběd ve Skalici: dál jsme jeli na západ, čili proti větru a na člověka pršelo, ani nevěděl odkud.
Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.       Po delší době jsme se probojovali ke Kuksu. Chvili jsme se kochali pohledem přes řeku s ruskou zmrzlinou v ruce (Idyla) a pak se vyšplhali na zámek, který byl sice zavřený, ale zahrada byla přístupná. Na zahradě se nacházelo mnoho barokních soch a zámek samotný se začíná znovu opravovat. Když jsme jeli dále, byl minut betlém s Braunovými sochami, a dorazili jsme do Dvora. Ve Dvoře jsme se dlouho nezdrželi (V ZOO by jsme byli až do rána) Po výjezdu na Čertovu stěnu jsme proti větru (dost dobrej) projeli Miletín a Lázně Bělohrad. (to zas bylo extempore v cukrárně) a zůstali na noc v kempu v Lužanech. Kemp byl dobrý, prázdný až na školní výpravu (takový krásný bohužel mladý holky). Po posezení u ohně jsme šli raději do hospody (Nová Paka) a to byl dobrý nápad. V noci zima jako svině, něco by se mělo dělat. Kdybychom spali ve stanu, asi bych chcíp. Ladin

*****
Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi. Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi. Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi. Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi. Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi. Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi. Od Rozkoše přes Babiččino údolí až skoro k Rumcajsovi.

K odkazům! * 100911 a 110118 *