Photos from Colours
Čtvrtek, pro nás spíš už pátek
| -md-´s Playlist of čtvrtek | ||
|---|---|---|
| 18:00 - 19:00 | Chinaski | Barvy stage |
| 19:15 - 20:45 | Dubioza Kolektiv (Bosna a Hercegovina) | Boomerang |
| 21:15 - 22:30 | Värttinä | Barvy stage |
Krátce po jedenácté hodině dopolední se marně snažím vytisknout program festivalu a tak přibíhám na nástupiště ke Košičanu později než přijel - o devět minut dříve! Charlie však nikam nespěchal, takže se v klidu můžeme přivítat. O sviňákovské nádražce bude v dalších kapitolách řeč zcela určitě ještě několikrát, takže stejně jako příště i dnes tady dáváme uvítací plzničku, pak ještě jednu a teprve potom se odvažujeme vyjít do sluneční výhně. Na opavském nástupišti stojí vlaková galerie představující fotky Antonina Kratochvila a tak zjišťujeme, zda zde bude stát ještě i zítra, což se nám potvrzuje a můžeme tedy vyrazit do mé práce, kde na nás čeká kolega.
Ještě čepujeme benzín a o chvíli později vyzvedáváme Pivka u polaneckého kovošrotu. Čekal na nás trochu déle, tak pak trochu z horka nadával. Ale nic vážného;-) Odjíždíme směrem na Štramberk, cestou v Kopru Pivko zase vystupuje a my pokračujeme do Městského pivovaru - mojí oblíbené destinace. Oběd nám dělá dobře stejně jako několik piv, jen kolega Jiřík vydrží pouhé tři třetinkové Birelly a raději odchází na zmrzlinu, na uši, do Podolí, do lékárny...
Po půl čtvrté zvedáme kotvy a odjíždíme opět přes Kopr, kde vyzvedáváme Pivka, zpátky do Ostravy. Kolega nás odváží k mému doupěti, za což mu patří náš dík. Tam pak probíhá příprava na přípravu, vyměňujeme ložnici za obývák (tušíme, že bychom se snad mohli přece jen lépe vyspat) a po šesté hodině konečně vyrážíme do festivalového dění. Celkem nás šokuje množství lidí, kteří si už dneska udělali čas, naštěstí je však akreditace a obojkování otázka několika mála minut, takže za chvíli už se pohupujeme Černou loukou, která je dneska vlastně jediným areálem. Dost nás však překvapují velké fronty na pivo: "Zítra? Neposílíme nic, zítra to bude ještě lepší!" Povídal nám jeden obsluhující a z toho nemůžeme mít radost.
Čtvrteční program nebyl rozhodně jenom jako taková rozjížděčka. Kuličky štěstí jsme sice nestihli, ale kousek Chinasek už byl náš. Pivko je chtěl vidět naživo, viděl shodnotil a umělý (byť ne špatný) výkon ohodnotil: Chinaski nebrat! Raději poprvé přecházíme do Stodolní ulice, kde se ve velkém rozdávají pepsiny, korzuje spousta lidí a je z velké části zrekonstruovaná. Kolem Boomerangu se to houfuje, ale co říct o vzduchu vevnitř: Rákosníček by asi nestíhal stejně jako my. Charlie občas vybíhává ven na relativně čerstvý vzduch. Dubioza Kolektiv z Bosny má pořádné grády a dobře se bavíme. Strategicky nalézáme prostor u baru a doplňujeme během koncertu tekutiny. Jinak bychom se asi vyvrátili.
Po koncertíku se opět vracíme na Černou louku, tentokrát na Värttinä. A to byl nášup pořádné hudby a řízného zpěvu. Jen spousta lidí kolem podobající se studeným čumákům asi nepochopila, že jde o pořádnou festivalovou událost. Jen jim bylo asi hloupé za ty prachy odejít. Charlie se snaží rozpumpovat atmošku, jen se nikdo nechytá. Värttinä ukončuje dnešní hudební menáž, takže se opět vracíme do Stodolní.
Zkoušíme ex-Černého pavouka, jehož skvělá atmosféra je dávno pryč a i přítomný Guinness nějak moc nejede, takže pokračujeme do Desperada. Tam na mne však přichází krize a jak vidím, že panáčci začínají panáčkovat, mizím do víru velkoměsta. Leč vzduch je tak hustý, že nakonec volím dobrovolný odchod domů. Tam mne po několika hodinách budí vyděšený Pivko a říká, že Charlie zastavil šalinu v oblasti Dolních Vítkovic a vystartoval kamsi mezi trubky. Nakonec se přece jen našel, došel a málem si ustlal před barákem, poáč vytočit číslo bytu u zvonků byl nadliský výkon. Přece jen však za světla ulehá a spinká...
Minuta po minutě
20.7. 9:00
Z EC Košičan (Charlie): Čau vole, jedu! Jídelák prázdný a klima! Jo, socky se maj! Dám kávu a pak asi zahájím čtyřdenní stravování pivem. Ty vole, to je chládek. Asi pojedu až do Košic!
20.7. 11:15
EC Košičan právě (načas) přistál na třetí ranveji a Charlie se seznamuje z drsnou realitou: Klímu mění za drsných 32 stupňů na vyprahlém nádraží. Jdeme raději rovnou na plzničku - je třeba se přivítat.
20.7. 12:15
Sedáme do vyklimatizovaného auta a míříme na oběd do Pivovaru ve Štramberku. Pivka jsme cestou vysadili v Kopru, šel se dospat a při zpáteční cestě jej opět nabíráme a odjíždíme do medvědova doupěte alias spací základny.
20.7. 17:15
Jsme doma! Panáček na přivítání, bublinky od Pivka, preventivně steleme (víme proč) a po šesté hodině vyrážíme do centra dění.
20.7. 19:30
S krátkým zpožděním začíná náš první koncert - Chinaski. Úplně první Kuličky štěstí jsme časově nezvládli a tak až teď vše oficiálně před koncertem na Černé Louce zahajují pořadatelé v čele se skvělou Zlatuší. Chinaski nepřekvapily a tak i Jirka ví, že není super kapela jako super kapela. Po pár setech přemlouvám k přesunu do Boomerangu.
20.7. 20:15
... a vím proč. Od osmi tady totiž začal fantastický koncert Dubioza Kolektiv z Bosny a Hercegoviny. Vzduch je tady šílený, ale atmoška fantastická. Něco mezi Limp Bizkit, hiphopem a vše šmrncnuto balkánským stylem. Paráda!
20.7. 21:45
Pádíme hlemýždím tempem (poáč jinak nejde) ze Stodolní ulice s pepsi v ruce zpátky na Černou louku. Värttinä totiž už začali a jde o dnešní vrchol. A taky jo. Jen Charlie nemá radost z okolních studených čumáků. Dávám mu za pravdu. Na neškolené ucho klasického Otravaka bylo zaskočeno. My se však bavíme královsky, poáč stejně královsky to jde i holkám na pódiu. Příjemné šimrání v zádech je jen logickým doplňkem hudební koupele.
20.7. 23:15
A znovu zpátky do Stodolní, tentokrát naposledy. Černá louka se vyprazdňuje, my se jdeme naplnit. Nejprve do ex-Černého pavouka, později Desperada. Příchodem prvního panáčka přichází má definitivní záklopka a odcházím vyvětrat. Procházka třicetistupňovým popůlnočním vedrem však nepomáhá a já mířím domů.
21.7. 4:15
"Ty vole, Honzo, Charlie zatáhnul v tramvaji záchrannou brzdu a v temnu Dolních Vítkovic mi zmizel. Co teď?" Povídá Pivko a navrhuji, nechat jej vycukat. kolem půl sedmé mne budí Charliehho bouchání do dveří. Je doma. Můžeme tedy dospávat, nebýt však mého mobilu, který prudí jako o závod...