Klenbovní schůze dne 27. října
aneb
Čenda má narozeniny...

      Proč to nepřiznat. Byl jsem v ten týden dostatečně deprimován Městem Neomezených Monzností (holt nejsem zádný Prazák;-)), ze jsem se az moc těšil, az přijde víkend a já se objevím v naší milé, útulné a patřičně zahulené Klenbě. Situaci mi sice decentně komplikoval Brekoun, kteréhoz napadla stejná myšlenka, jen se ji rozhodl uskutečnit na trochu jiném místě a to ve Verdunu. Leč moje touzebné KTZetky (po staru SMS) byly zřejmě stejně silné jako moje touha vidět Věrku, ze všichni s mým (v pořadí az druhým) nápadem souhlasili. Slovo dalo slovo a tak u přílezitosti pátečního oběda jsem hned bůknul u Věrky "náš" televizní stůl.


Fotky z Klimkovického parku - den před akcí

Psal jsem v Thájmsech:

      Poslední dobou zjištuji, ze mi docela pravidelně dělá problém přijít v určený čas na určené místo. Budiz mi tentokráte (a zcela vyjímečně) na omluvu, ze cesta podzimní extrémně kochavou přírodou (kdy jsem si i pěkně zastřílel...) mne natolik vyčerpala, ze jsem musel před závěrečným stoupáním z Čavisova v Opičích horách na Lázně Klimkovice spočnout Pod Kaštanem DLh a posilnit se Hoegardenem. Do Klenby jsem tak dorazil (běda!) předposlední a "náš" televizní stůl uz hučel, jak se na správnou páteční schůzi patří. Hned co se vzpamatovaly mé nohy (v Práglu toho člověk na kole skutečně mnoho nenajezdí...) a tělo dostalo patřičný přísun mocného vitamínu P, jsem byl schopen stačit tempu ostatních. Podpořil mne i právě příchozí Nadporučík Lukáš, který ovšem pro změnu přišel zcela vyjímečně před termínem.
      Čas tradičně utíkal jako zběsilý, vlastně jsme ani schůzi nestačili oficiálně začít, a uz byl Kufberek na odchodu. Autobus 59 je nekompromisní a stejně tak se zachoval i Kufberek. Jak se mnohem později ukázalo, jeho chování bylo navýsost prozíravé! Zatímco on si uz dávno hověl (mozná) v peřinách, my se nezadrzitelně dostávali ke stavu, kdy je svolání jakékoli schůze defakto zhola zbytečné. To uz mezi hosty seděl i Čenda,který má dnes narozeniny a patřičně si uzíval situace, kdy je zde obletovaným hostem. Čendovy narozeniny máme naštěstí naprosto pod kontrolou, poáč jiz před několika lety Kufberek skvěle načasoval svou svatbu. Holt věděl, co dělá;-)). Mezi hosty narozeninového (jinak pravidelně zmiňovaného "fotbalového" stolu) se objevil mladý Vůjtek. Stihli jsme i přes fatální výpadek baterií ve fotáku spáchat jedno foto a pak uz se má mysl posouvá kamsi do mlhavých míst...
      A právě kvůli těmto neznámým místům jsem neváhal navštívit Klenbu i druhého dne. A samozřejmě před další (následující) akcí, aby se (nedejboze) obě akce nedopatřením slily v jeden tězko definovatelný objekt. Co mne k tomu vedlo? Podezření, ze prece jen k něčemu nekalému došlo. Domů jsem se dostal totiz naprosto v pořádku, penězěnka, mobily a další byly dle dlouhodobě naučeným rituálům na svých místech a dokonce jsem vybral i poštovní schránku. Nevídané! ... Tak právě z těchto důvodů jsem vyrazil do Klenby. Jaké bylo mé překvapení, ze i Věrka nebyla tak úplně "in" a štvalo mne, ze se na ní Čestmír zcela bezdůvodně vezl. Mým vadným myšlenkám však včas udělal přítrz Nadporučík, který se také musel (před zápasem) zastavit na vyproštovací. Dali jsme se do rekonstrukce dějů včerejších. Šlo to tězce, v mnoha věcech jsme tápali, v několika neshodli (absolutně jsem nemohl souhlasit s tím, ze jsem kamsi na hodinu zmizel...) a tak se nejlepším rozřešujícím materiálem nakonec staly snímky včera pořízené. Z nich jsme usoudili (společně ještě i s Věrkou), ze k ničemu mimořádně neštastnému nedošlo a tak jsme se s klidnou duší mohli rozejít. Byla to povedená schůze...

md;-)))